Syn.: Silene pseudatocion Desf.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se na severozápadě Afriky (Maroko, sever Alžírska, Tunisko), na východě Pyrenejského poloostrova a na východě baleárské Mallorky. Byl zavlečen také do jihovýchodní Austrálie a americké Kalifornie.
Ekologie: Roste v křovinaté mediteránní vegetaci, na kamenitých a skalnatých svazích; druhotně se objevuje na stanovištích narušovaných lidskou činností, také na písečných dunách. Kvete od dubna do června.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou vystoupavou až přímou, 15–30(–60) cm dlouhou, větvenou, jemně chlupatou. Bazální listy jsou řapíkaté, eliptické, kopisťovité až obvejčité, 2–6 cm dlouhé a 1–4 cm široké, lysé až řídce žláznatě chlupaté, lodyžní listy jsou vstřícné, přisedlé. Květenství je řídké, kalich je válcovitý, 13–30 mm dlouhý, s 10 žilkami, hustě žláznatě chlupatý, kališní cípy jsou kopinaté, špičaté, korunní lístky jsou asi 10 mm dlouhé, růžové, na vrcholu zaokrouhlené, pakorunka je bílá; čnělky jsou 3. Plodem je tobolka, 7–9 mm dlouhá.
Poznámka: Ze španělských Baleárských ostrovů, odkud pocházejí tyto snímky, je uváděno 13 druhů silenek, kromě zde dosti vzácného druhu Silene pseudoatocion se tu vyskytuje například ještě ve Středozemí poměrně častá Silene gallica, také Silene secundiflora, Silene sedoides nebo po celé Evropě rozšířená Silene vulgaris.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 4. 2025 (Španělsko, Baleárské ostrovy, Mallorca, Parc Natural de la Península de Llevant).