Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Endemit Českého středohoří vyskytující se na 12 lokalitách západně až severozápadně od Litoměřic. Locus classicus (místo odkud byl druh popsán) se nachází na bílých stráních u Knoblošky. Celkový počet jedinců odhadují autoři jeho popisu na 600.
Ekologie: Nejčastěji roste v acidofilních dubových lesích (Luzulo-Quercetum) a jejich přechodných vegetačních typech k černýšovým dubohabřinám (Melampyro nemorosi-Carpinetum), suťových lesích (Aceri-Carpinetum) a na křovinatých stráních (Pruno-Ligustretum, Antherico-Coryletum).
Popis: Jeřáb labský je opadavý strom nebo vzácněji keř vysoký až 13 m. Čepel listu je vejčitá nebo široce eliptická, na bázi široce klínovitá až zaokrouhlená, často nepravidelně dvakrát pilovitá (tj. v pravidelně dvakrát pilovitém okraji se nachází jednoduše pilovitá zóna) se špičatými až mírně zašpičatělými zuby. Jako u ostatních hybridogenních jeřábů ze skupiny S. latifolia agg. rostoucích v ČR je čepel na rubu plstnatá a nažloutle šedozelená. Květy s nálevkovitou češulí a bílými korunními plátky jsou uspořádány do chocholičnatých lat. Semeník je polospodní, čnělky alespoň zčásti srostlé, prašníky na začátku kvetení s růžovým náběhem později bledožluté a kališní cípy 2,7–3,4 mm dlouhé. Kvete v květnu. Zralé malvice jsou víceméně kulovité, oranžově červené a řídce tečkované.
Záměny: Na území Labského středohoří se společně se S. albensis vyskytují 3 podobné jeřáby. Široce rozšířený S. danubialis (zástupce S. aria agg.) se liší kosočtverečnou až zaokrouhleně kosočtverečnou, na rubu šedozelenou čepelí listu, která je pilovitá jen v horní části listu, korálově červenými plody a volnými čnělkami. Zbývající druhy S. bohemica a S. portae-bohemicae, nemají narozdíl od S. albensis „ošklivě“ nepravidelné zoubkování listu (možnost srovnání tvaru listů najdete na skenu listů v článku o S. portae-bohemicae). List jeřábu labského navíc není laločnatý (všechny české jeřáby ze skupiny S. latifolia mají listy alespoň mělce laločnaté).
Ohrožení a ochrana: Jeřáb labský je ohrožen zejména mizením jeho hlavního biotopu, kterým jsou světlé lesy vzniklé díky historickému managementu v lesích. V Červeném seznamu je zařazen do kategorie silně ohrožených druhů (C2r).
Taxonomická poznámka: Jeřáby labský (S. albensis) a soutěskový (S. portae-bohemicae) jsou apomiktické triploidní (2n=3×=51) druhy, které byly společně popsány v právě vycházejícím dílu časopisu Preslia. Byly rozlišeny na základě revize jeřábu českého (Sorbus bohemica) popsáného v roce 1961 z vrchu Lovoš (Kovanda 1961). Všechny tři zmíněné druhy jeřábů náleží do skupiny Sorbus latifolia agg. (rodičovská kombinace S. aria agg. × S. torminalis). Oprávněnost hodnocení nových taxonů na druhové úrovni byla potvrzena pomocí moderních molekulárních a morfometrických metod, jejich populace mají malou genetickou a morfologickou variabilitu a jsou dobře rozlišitelné od ostatních v Čechách se vyskytujících hybridogenních jeřábů.
Fotografováno v květnu 2007 (Česko, Knobloška, foto Karel Boublík), v září 2006 a 2007 (Knobloška, foto Martin Lepší).
Literatura: Lepší M., Vít P., Lepší P., Boublík K., Kolář F. (2009): Sorbus portae-bohemicae and Sorbus albensis, two new endemic apomictic species recognized based on a revision of Sorbus bohemica. Preslia 81: 63–89.