Část kaňonovitého údolí řeky Chrudimky severně od Nasavrk až k Práčovské přehradě (oficiáně Křižanovice II.) je chráněna od roku 1994 na ploše 87,32 ha (okres Chrudim). Na západní hranici na Strádovské Peklo navazuje přírodní rezervace Krkanka, která byla vyhlášena již v roce 1990 a chrání údolí Chrudimky od přehradní hráze Křižanovické přehrady (oficiálně Křižanovice I.).
Strádovské Peklo bylo vyhlášeno pro ochranu přirozených suťových lesů a lužních lesů. V rezervaci převažují prudké skalnaté svahy nejčastěji se západní a východní expozicí. Řeka Chrudimka zde má téměř přirozené koryto a v severní části rezervace má i pěknou přirozenou nivu se zbytky starých koryt. Nejrozsáhlejším lesním společenstvem jsou zde javořiny z asociace Aceri-Carpinetum, v kterých jsou místy velmi pěkné pralesní porosty s převahou klenu, buku a habru. Bylinné patro je poměrně bohaté, nechybí v nich bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum) nebo svízel lesní (G. sylvaticum).
Dalším nejrozšířenějším společenstvem jsou suťové jedliny z asociace Deschampsio flexuosae-Abietetum se třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea). Vyskytují se na prudkých skalnatých svazích s mělkou vrstvou půdy, kde stromové patro je poměrně rozvolněné a tvořené směsí dřevin (dub, borovice lesní, buk, klen, jedle). V bylinném patře je na kamenitých místech hojný osladič obecný (Polypodium vulgare), místy žindava evropská (Sanicula europaea).
Na skalních hranách nad údolím se vyskytují reliktní bory s kostřavou sivou (Festuca pallens). Ve stromovém patře vedle borovice lesní (Pinus sylvestris) roste dub zimní (Quercus petraea). Bylinné patro je poměrně chudé, bohužel hodně vypasené muflony. Vedle kostřavy sivé (Festuca pallens) se zde vyskytuje kostřava ovčí (Festuca ovina), borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris). Vzácně se zde objevuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Na hlubších půdách na svazích v bočních údolích přítoků od Libáně a Práčova místy najdeme dubohabřiny z as. Melampyro-Carpinetum.
V nivě řeky je dobře vyvinuto společenstvo as. Stellario-Alnetum s bohatým jarním aspektem, v kterém nechybí dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), pitulník horský (Galeobdolon montanum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), čarovník pařížský (Circaea lutetiana). Bohužel podél řeky se místy vyskytuje třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata). V Chrudimce se roztroušeně vyskytuje lakušník vzplývavý (Ranunculus fluitans).
Nelesní vegetaci zde představují společenstva silikátových skal ze svazu Alysso-Festucion pallentis s kostřavou sivou (Festuca pallens) a sleziníky: sleziník červený (Asplenium trichomanes), s. severní (A. septentrionale), s. routička (A. ruta-muraria). Vzácně se zde objevuje řada teplomilnějších druhů: smolnička obecná (Viscaria vulgaris), pavinec horský (Jasione montana), starček přímětník (Jacobaea vulgaris), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), oman hnidák (Inula conyza), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides). Nejzajímavější jsou skály v okolí zříceniny hradu Strádov, kde se podařilo ověřit i výskyt kapradinky skalní (Woodsia ilvensis).
Bryoflóra rezervace zatím nebyla zpracována, ale zajímavý je údaj o výskytu kadeřavce západního (Ulota hutchinsiae) z roku 1943. Tento druh je v ČR považován za kriticky ohrožený a v současnosti je známa jeho jediná lokalita na Křivoklátsku.
Místy se v rezervaci vyskytují nepůvodní lesní porosty tvořené smrkem i borovicí lesní, které lze najít v horních částech údolí a na vrcholové plošině. Jinak jsou lesy na strmých svazích a v nivě velmi zachovalé a minimálně narušené lesním hospodařením. V kulturních lesích a hojně podél cest nalezneme ožanku lesní (Teucrium scorodonia), která je zde zavlečená.
Jméno rezervace je odvozeno jednak od zříceniny hradu Strádov, která se nachází na pravém břehu Chrudimky v severní polovině rezervace, a místního pojmenování Peklo. Jako Peklo byl již od 16. století označován mlýn, který se nachází těsně za jižní hranicí rezervace, na území PR Krkanka.
Obě rezervace jsou součástí rozsáhlé navrhované evropsky významné lokality Krkanka – Strádovské peklo, která kromě již zmíněných rezervací bude chránit biotopy v údolích Debrného a Hradišťského potoka. Samotný tok Chrudimky je místem výskytu naturového druhu rybky vranky obecné (Cottus gobio).
Fotografováno 24. 7. 2011.