Nad osadou Brná (součást Ústí nad Labem), známou termálními koupališti, se vypíná strmá stráň, tvořená vyvřelými horninami (čediči), jižně a jihozápadně orientovaná, s převýšením asi 150 m, hostící cenná teplomilná rostlinná společenstva. Proto je od roku 1968 na ploše necelých osmi hektarů chráněná, dnes jako přírodní rezervace (mapa). Z otevřených míst se nabízejí omračující výhledy, především na údolí Labe, ale i na České středohoří, přesto není místo s výjimkou vyhlídky na Střekov příliš navštěvované, nevede sem žádná značená stezka a popravdě, na Ústecku nabízí omračující výhledy kdejaký snadněji přístuný pahrbek.
Místo je obklopeno listnatým lesem, v bylinném patře místy převažuje plevelná netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), dále zaujme náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), vratič chocholičnatý (Tanacetum corymbosum), svízel vonný (Galium odoratum), prvosenka jarní (Primula veris), zajímavý je výskyt kerblíku třebule (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma). Z dřevin zde roste jeřáb břek (Sorbus torminalis) a také zvláště místy hojně trnovník akát (Robinia pseudacacia). Na skalkách na rozhraní lesa a bezlesí lze nalézt vzácný sleziník netíkovitý (Asplenium adiantum-nigrum).
Na skalách rostou např. tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), osladič obecný (Polypodium vulgare), sleziník severní (Asplenium septentrionale), čilimník černající (Cytisus nigricans), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), třemdava bílá (Dictamnus albus), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata subsp. varia), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), locika vytrvalá (Lactuca perennis), svízel sivý (Galium glaucum) aj.
Na prudkých svazích roste řada charakteristických druhů. Z dřevin můžeme jmenovat skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), hrušeň polničku (Pyrus pyraster), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), růži galskou (Rosa gallica) nebo třešeň křovitou (Prunus fruticosa), z trav je hojný bojínek tuhý (Phleum phleoides), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ostřice časná (Carex praecox) a především kavyly. Hojně zde roste kavyl Ivanův (Stipa pennata), vzácněji kavyl sličný (S. pulcherrima) nebo kavyl vláskovitý (S. capillata).
Z dalších bylin jmenujme máčku ladní (Eryngium campestre), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), pelyněk pravý (Artemisia absinthum) a pelyněk ladní (A. campestris), smldník jelení (Peucedanum cervaria), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), hvězdnici zlatovlásek (Galatella linosyris), ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), jetel alpinský (Trifolium alpestre), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), kosatec bezlistý (Iris aphylla subsp. aphylla). Roste zde také několik druhů záraz, např. záraza vyšší (Orobanche elatior).
Fotografováno dne 16. 6. 2013.