Syn.: Lapathum crispum (L.) Scop., Rumex elongatus Guss., Rumex patientia var. crispus (L.) Kuntze
Česká jména: šťovík kadeřavý (Kubát 2002)
Slovenská jména: štiavec kučeravý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Široce rozšířený druh, zavlečený do mnoha zemí po celém světě, původní rozšíření je nejasné. Roste téměř v celé Evropě, v severní Africe a Makaronésii, v Malé Asii, ve Střední Asii, Íránu, Iráku, Pákistánu, na Kavkaze, na východ zasahuje na západní Sibiř, na Dálném východě je patrně zavlečený, roste v jihovýchodní Asii, v Japonsku, byl zavlečen do jihozápadní i jihovýchodní Austrálie, Tasmánie a na Nový Zéland, do Severní i Jižní Ameriky (od jihu Aljašky přes brazilské oblasti Caatinga a Mata Atlântica až po Ohňovou zemi), na mnoho tichomořských ostrovů (Fidži, Nová Kaledonie, Havajské souostroví, ostrovy Juana Fernándeze i Velikonoční ostrov), do řady zemí Afriky (Etiopie, Eritrea, Keňa, Angola, Mozambik, Zambie, Zimbabwe, Lesotho, Namibie, JAR, Madagaskar, Réunion, Mauricius). U nás roste hojně od nížin do podhůří, v horách roztroušeně.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, na pastvinách, na rumištích, na polích a úhorech, původní je snad v depresích vodních toků. Vyhledává na živiny bohaté půdy, je náročnější na půdní vlhkost. Ve světě vystupuje až do nadmořské výšky okolo 3000 m, šíří se hlavně na narušené půdy. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 30–100 cm. Lodyha je přímá, často hnědě naběhlá, obvykle větvená jen v květenství. Přízemní listy jsou řapíkaté, až 35 cm dlouhé a 8 cm široké, kopinaté, na bázi klínovité až stažené, zvlněné. Lodyžní listy jsou podobné, menší, obvykle méně kadeřevé, přecházející v úzce kopinaté listeny. Květenství je husté, s přitisklými nebo šikmo odstálými větvemi, s listeny jen v dolní části. Květy jsou oboupohlavné, okvětních lístků je šest, vnitřní se před dozráním plodů mění na krovky. Krovky jsou okrouhle trojúhelníkovité, přibližně stejně dlouhé jako široké, celokrajné nebo jen s velmi drobnými zoubky, s mozolky na jedné nebo častěji na všech krovkách (potom jeden obvykle větší), větší mozolek je delší než polovina krovky. Plodem je hnědá nažka.
Záměny: Druh je značně proměnlivý, typy se zubatějšími krovkami jsou podobné vzácnému šťovíku úzkolistému (Rumex stenophyllus), se kterým může růst na stejných stanovištích; ten má krovky s delšími zuby. Podobný je také šťovík zahradní (R. patientia), ten má o něco širší listy (nanejvýš 3krát delší jak široké) a krovky jen s malým mozolkem. Podobný tvar krovek má také šťovík dlouholistý (R. longifolius), jsou však zcela bez mozolku.
Využití: Je považován za obtížný plevel, především ve víceletých pícninách, kde snižuje hodnotu píce. Zvláště dříve byl sbírán jako léčivka s širokým použitím, i v homeopatii.
Fotografováno dne 13. 7. 2013 (Česko, PP Trkmanec-Rybníčky).