Syn.: Colutea incana (Vahl) Poir., Phaca incana Vahl, Tragacantha anthylloides (Lam.) Kuntze
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Astragalus anthylloides
Rozšíření: Turecký endemit, jehož areál se rozkládá v centrální části Anatolie, především v pohořích lemujících ze severu i jihu anatolskou kotlinu.
Ekologie: Provází nezapojenou vegetaci na travnatých a kamenitých stráních v nadmořské výšce 750–1900 m.
Astragalus anthylloides
Popis: Vytrvalá bezlodyžná bylina s dřevnatou kořenovou hlavou; lodyha i listy jsou porostlé bílými odstálými jednoduchými chlupy. Listy jsou lichozpeřené, 6–17 cm dlouhé, s (14–)17–30 jařmy; lístky jsou eliptické, 0,4–0,7 cm dlouhé a 0,2–0,5 cm široké, na líci odstále, na rubu polopřitiskle chlupaté, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené, někdy tupě špičaté, jindy až vykrojené; palisty jsou úzce trojúhelníkovité, 6–10 mm dlouhé. Květenství jsou řídké vystoupavé až přímé hrozny 4–16 cm dlouhé, tvořené 6–20 květy; kalich je 1,5–1,8 cm dlouhý, velmi brzy nápadně vejcovitě nafouklý, za plodu až 2 cm dlouhý, odstále chlupatý, zuby jsou zašpičatělé, 3–4 mm dlouhé; koruna je růžová nebo nafialovělá, pavéza je 1,6–2,2(–2,5) cm dlouhá. Lusky nejsou známy.
Poznámka: Kozinec s velmi nafouklými, odstále chlupatými kalichy; patří do skupiny druhů s centrem diverzity v Íránu. Charakteristickými znaky jsou odstále chlupaté lodyhy, listy i kalichy, nápadné špičaté kališní zuby a spíše drobnější koruna.
Astragalus anthylloides
Astragalus anthylloides
Astragalus anthylloides
Fotografovala Eva Rencová, dne 26. 5. 2013 (Turecko, Erbaa).