Syn.: Astragalus terraciano Vals., orth. var., Astragalus tragacantha subsp. terracianoi (Vals.) Jeanm.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Endemit nevelkého území na jihu Korsiky a na Sardinii. Na Korsice se vyskytuje jen v bezprostředním okolí Bonifacia, na Sardinii v širším okolí Alghera, izolovaná lokalita leží i na jihu ostrova u Cagliari.
Ekologie: Stanovištěm jsou skalnatá a písčitá místa v blízkosti moře, vždy na vápnitých půdách.
Popis: Hustý nízký trnitý polštářovitý keřík vysoký 20–30 cm, pokrytý asymetricky dvouramennými trichomy. Listy jsou sudozpeřené, 4–5 cm dlouhé, zakončené tuhým ostnitým vřetenem; palisty jsou krátce trojúhelníkovité, 4–6 mm dlouhé; lístků je 5–10 párů, jsou eliptické až obvejčité, 2–6 mm dlouhé a 1–2,5 mm široké, oboustranně přitiskle hedvábitě chlupaté, celokrajné, na vrcholu tupě špičaté. Květenství je 3–6květý hrozen; listeny jsou úzce trojúhelníkovité, žlutavé; kalich je 0,5–0,7 cm dlouhý, s delšími bílými a řidšími a kratšími černými chlupy, cípy jsou nestejné, kratší než trubka; koruna je bílá, pavéza je 1,1–1,5 cm dlouhá, široce obvejčitá; tyčinek je 10; semeník je svrchní, přisedlý. Plodem je lusk 0,8–0,9 cm dlouhý, krátce přitiskle bíle chlupatý.
Poznámka: Od blízce příbuzného druhu Astragalus tragacantha, s nímž byl donedávna spojován, se liší především tvarem dvouramenných chlupů, které jsou výrazně asymetrické, a to nejvýrazněji na stopkách květenství (u A. tragacantha mají dvouramenné chlupy ramena stejně dlouhá).
Fotografovali Gianmaria Bonari a Vít Grulich, dne 7. 6. 2018 (Francie, Korsika, Bonifacio).