Syn.: Senecio amplus J. Rémy, Senecio cordillerae Phil., Senecio dombeyanus DC., Senecio hualtata Bertero ex DC., Senecio quillotensis Phil., Senecio variabilis Phil.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh jihozápadní části Jižní Ameriky, vyskytuje se na chilsko-argentinském pomezí, od argentinské provincie Mendoza na severu až po Chubut na jihu, rovněž zasahuje do sousedních chilských regionů.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, při březích vodních toků, v mokřinách, v nadmořských výškách zhruba od 1600 až do 2400 m. Kvete od prosince do února.
Popis: Statná vytrvalá bylina, 100–150(–250) cm vysoká, nejprve srstnatá, později olysalá, s lodyhou přímou, silnou, žebernatou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, řapík je 3–20(–50) cm dlouhý, čepel je podlouhle kopinatá až vejčitá, 10–40 cm dlouhá a 5–20 cm široká, na bázi klínovitá či srdčitá, po okraji nepravidelně zubatá, na vrcholu tupá, lodyžní listy jsou přisedlé, mnohem menší. Úbory vyrůstají v bohatých terminálních chocholících, stopky úborů jsou 5–25 mm dlouhé, zákrov je polokulovitý, 5–7 mm dlouhý a 8–9 mm široký, listenů zákrovečku je jen několik, jsou čárkovité, krátké, zákrovních listenů je zhruba 20, jsou úzce kopinaté, chlupaté nebo lysé; jazykovitých květů je 10–15, jsou žluté, jejich ligula je eliptická, 6–8 mm dlouhá a 3–4 mm široká, trubkovité květy jsou 5cípé, žluté. Plodem je nažka, asi 3 mm dlouhá, lysá, chmýr je bílý.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 26. 2. 2012 (Argentina, provincie Neuquén, Parque Nacional Lanín).