Syn.: Senecio tabacum Turcz., Senecio wedglacialis auct.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, vyskytuje se ve vysokých polohách severní části andského řetězce v západní Venezuele (státy Táchira, Mérida a Trujillo), v Kolumbii, na jih přesahuje až do Ekvádoru. Udává se rovněž z Bolívie.
Ekologie: Roste ve formaci páramo, a to jak v typech s nízkými rozvolněnými křovinami, tak v travinobylinných typech. Lokality leží v nadmořské výšce 3000–4500 m.
Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky 25–150 cm; lodyha i listy jsou hustě krátce bělavě nebo nafialověle pýřité. Listy jsou přisedlé, kopinaté, 8–15 cm dlouhé a 2–3 cm široké, přímo odstálé, na bázi široce ouškaté, na okraji drobně zubaté, na vrcholu tupě špičaté. Květenství tvoří jehlancovitou latu většinou o 2–10 poněkud nicích úborech, které dorůstají až 3 cm v půrměru; stopky úborů jsou 1–7 cm dlouhé, fialově pýřité; zákrov je zvonkovitý, fialově chlupatý, listeny zákrovečku jsou poloodstálé, zákrovní listeny jsou přitisklé, čárkovité; jazykovité květy jsou samičí, růžovofialové, nebývají ploše rozevřené, ale skloněné, trubkovité květy terče jsou oboupohlavné, světle červenohnědé. Nažky jsou podlouhlé, chmýr je jednořadý.
Ohrožení a ochrana: V Červené knize Venezuely je hodnocen jako zranitelný (VU).
Poznámka: S jménem tohoto druhu jsou spojeny problémy. První spočívá v tom, že na typové položce je označeno, že byla sebrána v Mexiku, kde ovšem tento druh nebyl později nikdy zjištěn. V novějších pramenech je pro jihoamerické rostliny používáno jméno Senecio wedglacialis; tento druh se udává také např. z Bolívie. Zdá se však, že bolivijské rostliny – k nim se zřejmě vztahuje jméno Senecio wedglacialis – představují něco jiného: podle všeho postrádají jazykové květy. Přidržujeme se tady spíše konzervativního jména.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).