Syn.: Cyphomandra abutiloides Griseb., Solanum hibiscifolium Rusby
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Andský druh, pochází ze severozápadní Argentiny a horské části centrální a jižní Bolívie. Je vysazován v řadě tropických a subtropických oblastí světa jako okrasná rostlina.
Ekologie: Roste v suchých lesích, v křovinatých a pobřežních porostech, na stanovištích narušovaných lidskou činností, v nadmořských výškách zhruba od 900 až do 3600 m.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 1–3(–9) m dlouhou, krátce chlupatou, naspodu dřevnatějící. Listy jsou střídavé, řapík je 5–30 cm dlouhý, čepel široce vejčitá, 10–20 cm dlouhá a 10–15 cm široká, na bázi srdčitá, po okraji často slabě zvlněná, na vrcholu zašpičatělá; každý list má u báze řapíku dva přisedlé palisty, které jsou 1–3 cm dlouhé. Kvete už v prvním roce života, květenství je 5–14 cm dlouhé, větvené, 25–60květé, stopka květenství je 8–12 cm dlouhá; květy jsou oboupohlavné, koruna je bílá, kolem 1 cm široká. Plody jsou široce vejcovité bobule, asi 1,5 cm dlouhé, v době zralosti tmavě žluté až světle oranžové, jemně chlupaté. Semena jsou okrouhlá, světlá a zploštělá, asi 1 mm dlouhá.
Využití: Zralé plody některých typů jsou jedlé čerstvé i v různých úpravách, údajně výborné chuti podobné meruňkám, jiné stěží poživatelné, druh nebyl šlechtěn. Častěji je využíván jako okrasná přenosná rostlina.
Fotografováno v letech 2013–20 (Česko, Čechy, Pečky, kultura).