Syn.: Solanum bojeri Dunal, Solanum delagoense Dunal, Solanum lachneion Dammer, Solanum merkeri Dammer, Solanum mossambicense Klotzsch, Solanum panduriforme E. Mey., Solanum stellativillosum Bitter, Solanum volkensii Dammer
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Druh tropické východní a jižní Afriky, vyskytuje se v širokém pásu táhnoucím se od Súdánu, Eritrey, Etiopie a Somálska přes Keňu, Tanzanii, východ a jih Demokratické republiky Kongo až po Angolu, severní Namibii, Botswanu a východní část Jihoafrické republiky.
Ekologie: Roste v lesních lemech, v křovinaté vegetaci, na písčitých dunách i termitištích, často se objevuje na místech narušovaných lidskou činností, na zemědělsky obdělávaných plochách, v blízkosti lidských sídel a kolem cest; stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Popis: Vytrvalá bylina až nízký keř, 1–2 m vysoký, obvykle bez ostnů, nebo jen s ostny nepočetnými. Listy jsou řapíkaté, eliptické až vejčité, 6–15 cm dlouhé a 2–4,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo po okraji zvlněné, špičaté nebo tupé, po obou stranách chlupaté, pokryté nažloutlými hvězdovitými chlupy, bez ostnů. Květy jsou axilární, vyrůstají ve svazečcích po 2–6, jsou vonné; koruna je kolovitá, pentagonální, světle modrá až fialová, někdy i nachová nebo bílá, o průměru 15 mm. Plodem je kulovitá bobule, dosahuje průměru 15–40 mm, nejprve je zelená s bílou kresbou, později v době zralosti žlutá.
Poznámka: Starší literaturou nebyl tento lilek odlišován od široce pojímaného druhu Solanum incanum, jehož areál je soustředěn až do severněji položených částí Afriky, vyskytuje se také v jihozápadní Asii.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 10. 2021 (Mosambik, provincie Sofala, okolí obce Gorongosa).