Nedaleko Koněprus se nalézá pověstmi opředené návrší Zlatý kůň (mapa), které bylo v roce 1973 prohlášeno chráněným územím, dnes je řazeno do kategorie národní přírodní památky. Chráněno je 37 ha, samotný vrch je vysoký 475 m n. m. a je tvořen převážně zkamenělým korálovým útesem ze staroprvohorních devonských dob. Ve svém nitru ukrývá známé Koněpruské jeskyně, na povrchu vystavuje krasové jevy, např. závrty a v kamenech ukrývá četné zkameněliny.
Koněpruské jeskyně vznikly v bývalém masivu útesu, takže lze dodnes najít na stěnách i zkameněliny, např. hlavonožce, oko trilobita nebo drobné lilijice vytvářející neptunické žíly. V lomu pod jeskyněmi je dovolen sběr zkamenělin v suti, z četných druhů lilijic, mechovek, korálů, loděnkových hlavonožců, mlžů a ramenonožců této světově významné lokality jmenujme například mořského plže rodu Praenatica.
Vrcholové partie, jižní a západní svahy návrší jsou porostlé skalní stepí, která hostí řadu typických druhů, především bohatou populaci koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Roste zde dále např. rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), tařice horská (Alyssum montanum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), červenoplodé pampelišky (Taraxacum sect. Erythrosperma), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), vítod chocholatý (Polygala comosa), máčka ladní (Eryngium campestre), locika prutnatá (Lactuca viminea) a mnohé další.
Z trav můžeme jmenovat pěchavu vápnomilnou (Sesleria caerulea), válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum), kostřavu walliskou (Festuca valesiaca), kavyl Ivanův (Stipa pennata), ostřici nízkou a jarní (Carex humilis, C. caryophyllea). Lze spatřit také některé zajímavé vysazené druhy: kosatec bezlistý (Iris aphylla subsp. aphylla) nebo včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), který se zde dokonce samovolně šíří. Z dřevin to jsou dřín jarní (Cornus mas), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jeřáb muk (Sorbus aria), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jalovec obecný (Juniperus communis), ale také vysazená borovice černá (Pinus nigra).
Na dně lomu najdeme např. pupavu obecnou (Carlina vulgaris), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) nebo ožanku hroznatou (Teucrium botrys), v jeho okolí rostou např. pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), černýš rolní (Melampyrum arvense) či hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Severní svah je porostlý listnatým lesem s bohatým bylinným podrostem, jmenujme jaterník podléšku (Hepatica nobilis), kopytník evropský (Asarum europaeum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), sasanku hajní (Anemone nemorosa), břečťan popínavý (Hedera helix), prvosenku jarní (Primula veris), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). Celé území národní přírodní památky působí o dost útěšněji, než sice působivý, jinak ale děsivý zjev velkolomu Čertovy schody, který hrozí v bezprostřední blízkosti.
Fotografováno dne 29. 4. 2012.