Syn.: Astragalus chlorocyaneus Boiss. et Reut., Astragalus monspessulanus subsp. chlorocyaneus (Boiss. et Reut.) Rivas Goday et Borja, Astragalus monspessulanus subsp. teresianus (Sennen et Elías) Amich, Astragalus teresianus Sennen et Elías
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Roste v západním Středozemí ve Španělsku, v Maroku a Alžírsku.
Ekologie: Roste v křovité xerofilní mediteránní vegetaci (matorral), a to výhradně na bazických substrátech, zejména na vápencích a vápnitých slepencích. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1700 m.
Popis: Vytrvalá bezlodyžná bylina; chlupy na rostlině jsou dvouramenné. Listy tvoří přízemní růžici, jsou lichozpeřené, se 7–21 jařmy, 4–20 cm dlouhé; řapík je 1–7 cm dlouhý, obvykle chlupatý; lístky jsou eliptické až téměř okrouhlé, 3–11 mm dlouhé a 2–8 mm široké, na líci téměř lysé, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené; palisty jsou trojúhelníkovité, až 15 mm dlouhé. Květenství jsou hrozny na stopkách 6–13 cm dlouhých; listeny jsou 4–8 mm dlouhé; květní stopky jsou kratičké; kalich je válcovitý, 11–16 mm dlouhý, hedvábitě chlupatý, jeho zuby jsou 4–6,5 mm dlouhé; koruna je světle žlutá, s narůžovělým nebo modrozeleným nádechem, pavéza je 1,7–2,5 cm dlouhá, na vrcholu zaokrouhlená až vykrojená, křídla jsou 1,4–2 cm dlouhá, člunek je 1,3–1,7 cm dlouhý. Plody jsou podlouhlé lusky 2–3,5 cm dlouhé a 0,2–0,4 cm široké, v mládí chlupaté.
Poznámka: Barva květů u druhu Astragalus monspessulanus v západovýchodním směru výrazně tmavne; zatímco tento západomediteránní poddruh má květy nejsvětlejší, nominátní poddruh má květy měňavé, východomediteránní subsp. illyricus je má nejtmavší, vždy sytě červenofialové.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 20. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Montserrat).