Syn.: Colutea spinosa Forssk., Astragalus forskahlei Boiss., Astragalus kneuckeri Freyn, Astragalus microthamnus Boiss. et Hausskn.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh jihovýchodního Středozemí – severovýchodní Afrika, Blízký východ.
Ekologie: Roste v pouštích, v kamenitých stepních oblastech, v korytech vádí. Kvete v únoru až dubnu.
Popis: Je to vytrvalý trnitý keř, vysoký 20–70 cm. Listy na koncových výhonech jsou střídavé, 3–5 cm dlouhé, zpeřené, složené ze 4–5 párů vejčitě kopinatých chlupatých lístků, brzy opadavé. Na starém dřevu rostou listy mnohem menší. Květy vyrůstají v úžlabí listů, jsou obvykle jednotlivé, asi 2 cm velké, bílé až narůžovělé, s charakteristickým nafouknutým růžovým až červenavým bělavě chlupatým kalichem.
Využití: Beduíni v Kuvajtu tuto rostlinu využívají k léčbě ledvinové koliky a bronchiálního astmatu. V současné době jsou intenzivně zkoumány farmakologické účinky jednotlivých složek extraktů z této rostliny. V pouštích tyto keříky okusují velbloudi.
Fotografováno dne 7. 5. 2009 (Jordánsko, Petra).