Lokalitu tvoří tok řeky Chrudimky a navazují břehové porosty mezi Chrudimí a Pardubicemi. Začíná východně od Chrudimi poblíž bývalého mlýna Kalousov a končí v intravilánu Pardubic v místě bývalého vojenského cvičiště zvaného Červeňák. Důvodem vyhlášení EVL je přítomnost stabilní populace vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), která se vyskytuje po celé délce lokality, ale rozhodující pro její rozmnožování je neregulovaná část řeky, která se nachází v délce asi 3 km přibližně od obce Tuněchody k mostu u samoty Štětín poblíž Mnětic. Právě tato část je nejen z přírodovědného hlediska zajímavá a stojí za návštěvu.
Koryto Chrudimky doprovázejí širší břehové porosty, místy i menší lužní lesy a jedno slepé rameno. Na březích se vyskytuje především vrba bílá (Salix alba), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba ušatá (Salix aurita), dále nechybí olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Na sušších místech roste dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), třešeň ptačí (Prunus avium), javor mléč (Acer platanoides) či habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře převládá střemcha obecná (Prunus padus), další keře líska obecná (Corylus avellana) a svída krvavá (Cornus sanguinea) rostou na sušších místech.
Zajímavým místem je soutok s říčkou Novohradkou u Úhřetické Lhoty, přestože před soutokem jsou břehy Chrudimky porostlé invazní křídlatkou českou (Reynoutria ×bohemica). Právě z říčky Novohradky je již od roku 1567 vedena voda náhonem Zmínka (též Dvakačovický kanál) do Loučné. Mezi Úhřetickou Lhotou a Hostovicemi tento náhon teče v těsné blízkosti pravého břehu Chrudimky a v jednom místě z něj vede odlehčovací náhon vodu zpět do Chrudimky. Břehové porosty náhonu a Chrudimky jsou v těchto místech zajímavé bohatou hajní květenou, ve které nechybí hojný árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), křivatec žlutý (Gagea lutea), česnek ořešec (Allium scorodoprasum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), orsej jarní (Ficaria verna) či podbílek šupinatý (Lathraea squamaria).
Místy lze nalézt zplanělé sněženky podsněžník (Galanthus nivalis) a bledule jarní (Leucojum vernum). Tyto druhy v letním období vystřídá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a chmel otáčivý (Humulus lupulus). Roztroušeně se zde vyskytuje krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), vzácně i potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Na břehu Chrudimky vzácně roste ostřice banátská (Carex buekii). V samotném toku roste hojně lakušník vzplývavý (Ranunculus fluitans) a také hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata).
Tok Chrudimky je většinou obklopen polnostmi, spíše výjimečně loukami. Větší plochy kulturních luk se rozkládají mezi Úhřetickou Lhotou a Hostovicemi, u Mnětic a Nemošic. Podél regulované části toku byla v loukách zanechána odstavená říční ramena. V kontextu s okolím, tedy zemědělsky intenzivně využívanou krajinou, je Dolní Chrudimka významným refugiem pro výskyt živočichů. Kromě již zmíněné klínatky rohaté se zde vyskytuje klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes) a klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus). Všechny klínatky jsou v ČR vzácné a jejich larvy vyžadují pro svůj vývoj písčité dno čistých toků. V řece žijí velevrub malířský (Unio pictorum) a velevrub tupý (Unio crassus). Podél regulovaných břehů Chrudimky byly v minulosti vysázeny topoly kanadské (Populus ×canadensis), dnes převážně již jen torza hostí lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Vysoké hliněné břehy Chrudimky využívá ledňáček říční (Alcedo atthis) pro hnízdění.
Z dalších živočišných druhů zde byl zaznamenán výskyt například slavíka tmavého (Luscinia luscinia), lejska šedého (Muscicapa striata), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a žluvy hajní (Oriolus oriolus). V poslední době je velká pozornost věnována severní části toku Chrudimky a jejímu okolí v intravilánu Pardubic, kde místní ochranáři usilují o vyhlášení přírodní památky nebo přírodního parku Červeňák. Právě v této části EVL byl v nedávné době zjištěn výskyt užovky podplamaté (Natrix tessellata) – jedná se o jedinou její lokalitu ve východních Čechách.
Podél Dolní Chrudimky nevede žádná turisticky značená trasa. V jarním období nebo po seči lze projít po cestě vedoucí loukami na pravém břehu Chrudimky mezi Úhřetickou Lhotou a Hostovicemi. Dále lze loukami projít po levém břehu od mostu u Štětína do Mnětic a pokračovat podél řeky a loukami s odstavenými rameny Chrudimky až do Nemošic. Mezi Nemošicemi a Drozdicemi lze navštívit pravý břeh v rámci návštěvy PP Nemošická stráň, kde řeka tvoří jižní hranici tohoto chráněného území. V Pardubicích na Červeňáku by časem mohla vzniknout naučná stezka. Dolní tok Chrudimky je od 25. říčního kilometru téměř celoročně sjízdný na lodi.
Fotografováno ve dnech 29. 4. 2011 a 5. 4. 2016.