Syn.: Saxifraga edwardsii Engl., Saxifraga fergussoni Irwing et Malby
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Rozšíření: Zahradní hybrid, běžně vysazovaný v zahradách mírného podnebného pásu.
Ekologie: V zahradách dosti často pěstovaný lomikámen, připisovaný stanovištním okruhům polostinných M a St (skalky, zídky, kamenitá stanoviště). Saxifraga rosacea, jako taxon s nejvyšším podílem introgrese v těchto hybridech, je diagnostickým druhem svazu Asplenion septentrionalis, pojímajícího štěrbinovou vegetaci skal a zdí v třídě Asplenietea trichomanis.
Popis: Vytrvalé žláznaté rostliny rozrůstající se v nízké, za květu jen málo přes 10 cm vysoké podušky. Listy v růžici jsou krátce a široce řapíkaté, lysé nebo roztroušeně pýřité, trojdílné, s bočními úkrojky často ještě (na rozdíl od drobných listů lodyžních) hrotnatě laločnatými. Květy v nerozměrných latách jsou pětičetné, do 2 cm široké, s žláznatými kalichy a bílými, růžovými nebo purpurovými korunami s tyčinkami v délce petalů; pestíky jsou lemovány širokými, zlatožlutými nektariovými disky. Plod je dvouchlopňová tobolka s malými semeny.
Poznámka: První hybridy této skupiny byly uvedeny roku 1911 ronsdorfským školkařem Georgem Arendsem, v podstatě jde o křížence “Saxifraga rhei superba“ se Saxifraga granulata. “Saxifraga rhei superba“ je rovněž Arendsův hybrid, vyvedený roku 1902 z křížení “Saxifraga rhei“ (hybrid druhů S. moschata × S. rosacea, platně jde tedy o starý ženevský hybrid S. ×elegantissima) se “Saxifraga hypnoides purpurea“ (nejspíš S. moschata × S. cespitosa). Arends pak svou “Saxifraga rhei superba“ křížil s nepojmenovanými hybridy, které získal sprášením S. rosacea se S. granulata. Do roku 1914 uvedl Arends deset takových hybridů; sám je ještě označoval jako “Saxifraga caespitosa hybrida“, jinými evropskými školkami byly v těchže dobách nabízeny také jako “Saxifraga decipiens hybrida“ (pod platným Englerovým jménem je zaváděly teprve Foersterovy školky ve třicátých letech minulého století). Jiné podobné hybridy, s účastí těchže rodičovských druhů, vznikaly nezávisle v anglických zahradách a byly rozšiřovány pod nelegitimními jmény Saxifraga ×fergussoni nebo S. ×edwardsii. Dnes jsou známy ve více než dvou stovkách odrůd, mylně však s nimi bývají spojovány i odrůdy staré S. ×elegantissima, které vznikly ještě bez účasti druhu S. granulata.
Fotografováno ve dnech 14. 3. 2019 a 17. 4. 2019 (Česko, Morava, Lednice, Akademická zahrada ZF Mendelovy univerzity), 18. 3. 2023 (Břeclav, zahradní centrum Dúbrava).