SENECIO FARINACEUS Sch. Bip. ex A. Rich. – starček

Syn.: Senecio degiensis Pic. Serm.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Senecio farinaceus

Rozšíření: Endemit hor v severní části Etiopie, roste jen v regionech Gondar a Gojjam.

Ekologie: Roste ve vřesovcových lesích a v alpinských trávnících nad horní lesní hranicí. Lokality leží v nadmořské výšce 3600–4300 m.

Senecio farinaceus

Popis: Přímá vytrvalá bylina s keříčkovitě větvenou lodyhou přímé, 30–75 cm vysoká. Listy jsou střídavé, až na nejvyšší řapíkaté, v obrysu obvejčité, 1–2krát peřenodílné, 6,5–7,5 cm dlouhé a 2–2,5 cm široké; úkrojky vejčité až kosníkovité, pilovité nebo laločnaté, zejména na spodní straně vlnatě až plstnatě chlupaté. Úbory jsou většinou jednotlivé na koncích větví; zákrov je zvonkovitý, 9–13 mm dlouhý; listenů zákrovečku je 6–13, čárkovitých, (4–)6–9 mm dlouhých; zákrovních listenů je 15–22, šedavých, 7–9 mm dlouhých, vločkovitě pavučinatých, s fialovými chlupy; jazykovitých květů je 13–21, jsou samičí, mají 1–2 cm dlouhou žlutou ligulu, trubkovité květy jsou oboupohlavné, žluté. Nažka je žebernatá, 2,4–3,2 mm dlouhá, nachová až hnědavá, přitiskle brvitá, s 4,5–7 mm dlouhým chmýrem.

Senecio farinaceus
Senecio farinaceus
Senecio farinaceus

Fotografováno ve dnech 30. a 31. 10. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, Inatye a Bwahit).