SENECIO INAEQUIDENS DC. – starček úzkolistý

Syn.: Senecio reclinatus auct., non L., Senecio vimineus auct., non Harvey, Senecio harveianus auct., non Mac Owan
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Senecio inaequidens

Rozšíření: Druh původní v jižní Africe (Natal a Transvaal), v současnosti se rozšířil do jižní a západní Evropy, jeho postup stále pokračuje, objevuje se v sousedním Německu, Rakousku i Polsku. Byl zavlečen rovněž do Mexika, Kanady, Argentiny, na ostrov Tristan da Cunha. U nás je doložen v okolí Prahy, Děčína, v Podkrkonoší, na Slovensku byl nalezen u Bratislavy a Komárna. Jeho šíření bude zřejmě pokračovat.

Ekologie: Ve své jihoafrické domovině roste na horských loukách a pastvinách, travnatých svazích i v korytech přechodně tekoucích vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 1400 až do 2850 m. Ve střední Evropě roste na skládkách a rumištích, často podél cest, silnic, dálnic a železničních tratí – v blízkém Bavorsku a Hesensku je nepřehlédnutelným druhem krajnice a dělícího pásu dálnic. Kvete od června do října.

Senecio inaequidens

Popis: Polokeř, 20–50(–100) cm vysoký, stonky bohatě větvené, listy 2–5(–7) cm dlouhé, jen 1–3 mm široké, přisedlé, čárkovité, celokrajné nebo oddáleně zubaté. Úbory v bohatém chocholíku, mají 10–15 mm v průměru, zákrov 6–8 mm dlouhý, zákrovní listeny s bílým suchomázdřitým a na okraji třásnitým lemem, jazykovitých květů 10–15, ligula zlatožlutá. Plodem je chlupatá nažka.

Poznámka: Do Evropy byl starček úzkolistý zavlečen s jihoafrickou vlnou, v současné době se v některých oblastech Evropy již šíří invazivně.

Senecio inaequidens
Senecio inaequidensSenecio inaequidens
Senecio inaequidens

Fotografováno ve dnech 10. 9. (Česko, železniční stanice Praha-Bubeneč) a 14. 10. 2008 (Německo, dálnice u Frankfurtu nad Mohanem).