Syn.: Pulsatilla vulgaris subsp. grandis (Wenderoth) Zamels, Anemone grandis (Wenderoth) Kern.
Česká jména: poniklec (Rostlinář strahovský, 1. polovina 15. století), koniklec (Hájek 1562, Huber 1596), koníklec obecná (Opiz 1852), sasanka koniklec (Sloboda 1852), koniklec velkokvětý (Čelakovský 1887, Polívka 1912), poniklec velkokvětý (Nauman 1946), koniklec statný velkokvětý (Dostál 1950), koniklec velkokvětý (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: koníklec obecný (Reuss 1853), koniklec veľkokvetý, koniklec obecný (Novacký 1936), poniklec statný veľkokvetý (Dostál 1950), poniklec veľkokvetý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Střední a jihovýchodní Evropa, u nás pouze na Moravě, těžiště výskytu se nachází v panonské části jižní Moravy, byl vysazen v Českém krasu.
Ekologie: Dobře známý symbol jara teplých oblastí Moravy. Roste na slunných a především vápencových stráních, na skalních i travnatých stepích, často v bohatých porostech, vzácněji i v křovinách a lesních světlinách, také ve vinohradech a sadech. Kvete od března do května, v některých letech se květy objevují ještě i v září.
Popis: Vytrvalá bylina, 5–30 cm vysoká, chlupatá, lodyha je přímá, přízemní listy jsou 2–4krát peřenosečné až lichozpeřené, vyvinuté až po odkvětu, od země odstálé, úkrojky listů (30–80) 2,5–4 mm široké. Květy jsou vzpřímené, otevřené, široce nálevkovité, korunní lístky bledě fialové. Plodem je nažka s chlupatým přívěskem.
Ohrožení a ochrana: Koniklec velkokvětý je hodnocen jako silně ohrožený druh naší květeny (C2b) a ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Na Slovensku je z hlediska ohrožení řazen k druhům potenciálně ohroženým (NT), i zde je chráněn zákonem, stejně tak v Maďarsku a Srbsku. Zapsán do Červené knihy Ukrajiny. Jeho ochrana je podtržena i Bernskou úmluvou.
Koniklec velkokvětý je poměrně dosti variabilní druh, rozlišuje se několik forem, rozdíly se projevují ve velikosti rostlin, barvě odění i tvaru okvětních lístků. K zajímavým a velice vzácných formám patří také bělokvětá odchylka – f. albiflora Formánek.
Využití: V minulosti se koniklec používal v léčitelství, jeho kořen údajně spolehlivě zaháněl morovou nákazu.
Poznámka: Ze všech našich druhů koniklece je snad právě tento vzácný druh v kultuře vyhledáván nejvíce, velice atraktivní jsou jeho velké květy. Přesazování je však v naprosté většině neúspěšné, rostlina má lehce zranitelný dlouhý kořen, takže mnohem úspěšnější je pěstování tohoto druhu ze semen, která klíčí velice dobře. Sejí se hned po dozrání, mladé rostliny kvetou většinou už ve třetím roce.
Fotografováno od 2. 3. do 11. 5. 2003 a od 29. 3. do 23. 4. 2004 (Česko, Brno, Kamenný vrch, Morava, Malhostovická pecka, Pouzdřanská step, Brno – Skalky a Hády).