Tilia platyphyllos, lípa velkolistá (Malvaceae):
- Výška: asi 20 m (v roce 2009)
- Obvod kmene: 365 cm
- Odhadované stáří: zhruba 200 let (v roce 2022)
Quercus robur, dub letní (Fagaceae).
V obecně závazném nařízení, které dne 1. 1. 1990 prohlásilo žehušickou lípu za památnou, je uvedeno, že se jedná o strom rostoucí před domem J. V. Sticha v Žehušicích (okres Kutná Hora). Toto nařízení označilo za památný ještě také dub letní, který stál na stejné parcele, tedy rovněž u Stichova domu. Avšak v roce 2013 Městský úřad v Čáslavi rozhodl zrušit ochranu památného dubu. Již dříve totiž došlo k vylomení jeho velké části, na kmeni se vytvořila hluboká rána údajně asi 80 cm široká a 400 cm dlouhá, na kmeni byla patrná i hniloba. Bylo doporučeno neodkladné kácení. Jenže vedení obce s tímto závěrem posudku nesouhlasilo, v místním zpravodaji (Čtvrtletník pro Žehušice a Bojmany) z března 2014 dokonce uvedlo:
S touto skutečností se vedení obce nechce smířit, protože památný dub má pro Žehušice nevyčíslitelnou historickou hodnotu, vždyť pamatuje našeho nejslavnějšího rodáka Jana Václava Sticha-Punta. Historie jsou základní kameny, na kterých se staví budoucnost a neměli bychom nikdy zapomenout na to, co vytvořili naši předkové, co dokázalo projít dějinami, přežít všechny války a politické režimy. Naší povinností je historické odkazy chránit a bojovat za jejich záchranu. Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum nad vyššími zájmy a že se nám podaří alespoň torzo památného dubu uchovat.
Názor místních nakonec skutečně zvítězil, tento dub roste u staré žehušické tvrze stále.
Kým vlastně byl onen Stich-Punto, na nějž byli místní tak hrdí? Vynikající hornista! Václav Stich, v cizině zvaný Giovanni Punto (1746–1803), byl synem panského kočího ve službách hraběte Thuna v Žehušicích. Již jako malého chlapce jej nechal hrabě učit hře na lesní roh v Praze a Drážďanech, aby pak mohl hrát v jeho hraběcí kapele. Jenže záhy se mladíkovi znelíbilo, jak s ním hrabě jednal, a tak z Žehušic utekl za hranice. Hrabě za ním údajně poslal dva sluhy, aby mu vyrazili přední zuby, což by mu ve hře na lesní roh nadobro zabránilo. Naštěstí k tomu nikdy nedošlo, Stich se stal svobodným umělcem, působil v Mohuči, Paříži, Koblenci, Trevíru, Mnichově i Vídni. Nakonec se vrátil také do Prahy, v roce 1802 se setkal i se svou rodinou, v závěru života koncertoval rovněž v Čáslavi. Jeho proslulost byla skutečně značná a urputnost, s jakou jeho památku ctí dnešní Žehušice, je nádherná.
Fotografováno dne 26. 9. 2021.