Syn.: Salix arenaria L., Salix argentea Sm.
Česká jména: vrba plazivá (Domin et Podpěra 1928, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: vŕba plazivá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Rozšíření: Evropský druh. Roste v celé střední Evropě, na sever po Irsko, jižní Skandinávii, Finsko a západní část Pobaltí, na jihu ve Francii a Portugalsku, na severu Itálie a v zemích bývalé Jugoslávie. U nás vzácně v severních a západních Čechách, hojněji je v okolí Doks.
Ekologie: Optimum nachází na extrémně kyselých, vlhkých až zrašelinělých loukách, slatinách, vlhkých vřesovištích a mokrých ostřicových loukách. Je ale značně přizpůsobivá rozmanitým půdně-vlhkostním poměrům. Světlomilná dřevina pahorkatin a podhorských oblastí. Dožívá se přibližně 30 let. Kvete těsně před rašením listů v dubnu a květnu, v pozdním létě někdy ještě jednou.
Popis: Keř dorůstající nejčastěji do výšky 1 m, se vzpřímenými větvemi, s často kořenujícími polehlými nebo zahrnutými částmi. Kůra je hnědá, hladká. Letorosty i pupeny jsou chlupaté. Listy jsou značně proměnlivého tvaru, eliptické až podlouhlé nebo obvejčité, čepel 1,5–2,5 cm dlouhá a 0,8–1,1 cm široká, oddáleně pilovitá, obvykle hustě hedvábitě chlupatá, palisty jsou obvykle dobře vyvinuté. Jehnědy jsou válcovité, samičí delší než samčí, přisedlé. Samčí květy se dvěma tyčinkami, nitky jsou na bázi chlupaté nebo lysé. Samičí květy s přisedlým, chlupatým nebo lysým semeníkem, čnělka je krátká, blizna se dvěma zářezy nebo celistvá, květní listeny jsou tmavohnědé, nektariová žlázka je jedna.
Záměny: Poněkud podobná vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) se liší tvarem listů a za květu téměř kulovitými jehnědami.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k vzácnosti a trvajícímu ústupu druhu i jeho biotopů je zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2b), zákon mu však přisuzuje statut druhu ohroženého (§3). Na Slovensku patří ke zranitelným druhům (VU), je zde chráněn i zákonem (§). Poddruh Salix repens subsp. arenaria je chráněn v Francii.
Fotografováno dne 15. 7. 2011 (Česko, na úpatí Krkonoš).