Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Veronica repens
Rozšíření: Zřejmě endemit centrálního Středozemí; s jistotou roste v horách na Korsice. K tomuto druhu se přiřazovaly také populace z hor na Pyrenejském poloostrově, které jsou nyní klasifikovány jako samostatný druh Veronica nevadensis. Rovněž tak rostliny z Maroka k tomuto druhu zřejmě nepatří.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké louky a horská prameniště na kyselém žulovém podkladu, lokality leží v nadmořské výšce 780–2300 m.
Veronica repens
Popis: Vytrvalá bylina vysoká jen 3–7 cm; lodyhy jsou vystoupavé, většinou úplně lysé, tvoří husté drobné polštářky. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté; čepel je téměř okrouhlá, 3–8 mm dlouhá a 2–7 mm široká, na okraji oddáleně mělce vroubkovaná. Květenství je koncový žláznatý hrozen o 3–6 květech; kalich je na bázi srostlý; koruna je kolovitá, má 10–12 mm v průměru, bělavá, namodralá nebo narůžovělá; tyčinky jsou 2; čnělka je 2,5–4 mm dlouhá. Plody jsou srdčité až ledvinité tobolky 2,5–4 mm dlouhé, s boku stlačené, na vrcholu se srdčitým zářezem.
Veronica repens
Veronica repens
Fotografováno dne 4. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi, Sentier du Monte Cinto).