Syn.: Dianthus blandus (Rchb.) Hayek, Dianthus plumarius var. blandus Rchb.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Endemit malého území v severovýchodních vápencových Alpách. Byl zjištěn pouze v Rakousku ve spolkových zemích Horní Rakousy a Štýrsko, ve skupinách Totes Gebirge a Ennstaler Alpen, zde např. v národním parku Gesäuse. Dále na jih ve Štýrsku, Korutanech a ve Slovinsku roste velmi blízce příbuzný typ Dianthus plumarius subsp. hoppei; mezi oběma poddruhy zřejmě existují přechodné formy.
Ekologie: Roste v zazemněných vápencových a dolomitových sutích, v řídkých rozvolněných porostech borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo kleče (Pinus mugo). Provází neúplně zapojenou vegetaci na částečně pohyblivém substrátu; stanoviště mají zpravidla jižní nebo západní orientaci a bývají osluněná nebo jen částečně přistíněná.
Popis: Polštářovitá vytrvalá bylina, vysoká 10–25 cm, vytvářejíci volné trsy s kvetoucími i nekvetoucími výhony s delšími plazivými zakořeňujícími výběžky. Listy jsou vstřícné, čárkovité, prostřední listy na lodyze jsou úzce kopinaté, všechny jsou šedě ojíněné, ale pod ojíněním prosvítá listová zeleň. Lodyha nese pouze 1, řidčeji až 3 květy. Podkališní listeny jsou tupé nebo špičaté, kalich je trubkovitě srostlý, koruna sytě růžová, její čepel je do 1/4 až 1/2 rozčleněná na úzké úkrojky, ústí koruny bývá světlé, obvykle s tmavšími skvrnkami. Plodem je tobolka, otevírající se zuby.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 17. 6. 2006 (Rakousko, Totes Gebirge, Hinterstoder).