Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Původní v jižní a západní Evropě a ve Středozemí. V současnosti se vyskytuje téměř po celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), druhotně rozšířen i na Azorských ostrovech, v Severní Americe, jižní Africe a Austrálii. K nám je zavlékán nebo přechodně zplaňuje, roste převážně v teplejších oblastech.
Ekologie: Vysévá se na polích, druhotně roste na okrajích polí, luk a komunikací, na lokalitě vytrvá většinou pouze jeden rok. Kvete od května do srpna.
Popis: Jednoletá, zřídka dvouletá nebo ozimá bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, 20–50 cm dlouhá, chlupatá, jednoduchá až bohatě větvená. Listy hustě chlupaté, řapíkaté, lístky okrouhlé až široce vejčité. Květenstvím je vejcovitá až válcovitá hlávka, 15–40 mm dlouhá, 12–20 mm široká, stopka květenství hustě chlupatá. Jednotlivé květy jsou 13–16 mm dlouhé, přisedlé, červené až růžové, kalich hustě chlupatý. Plodem je lusk.
Využití: Jetel inkarnát je u nás vyséván již od 19. století. Kvůli nižším výnosům, než má jetel luční, se používá především jako zelené hnojivo pod brambory a kukuřici. Zelenou hmotu lze využít ale i pro přímé krmení nebo pro výrobu sena nebo siláže.
Fotografováno ve dnech 4. 6. 2004 (Česko, Litíč) a 8. 5. 2018 (Němčičky).