Svět podle Tachtadžjana
Když jsme se v roce 2012 rozhodli představit rozmanitost rostlinstva a květeny celého světa, ani jsme netušili, jakými Scyllami a Charybdami budeme muset proplout. Žádná nástraha však nebyla nepřekonatelná, a tak nyní můžeme ohlásit: naše putování po blízkých i vzdálených koutech Země dospělo do cíle.
Při této příležitosti stojí za to náš projekt rekapitulovat. Jako základ jsme vzali fytogeografické členění, které vychází z práce arménského botanika Armena Leonoviče Tachtadžjana (1910–2009), která vyšla zprvu rusky v roce 1978 (Florističeskie oblasti mira) a v roce 1986 v anglickém překladu. Tachtadžjan vymezil celkem šest květenných říší:
Australis
Capensis
Holantarctis
Holarctis
Neotropis
Paleotropis
Následující Tachtadžjanova mapa už obsahuje jednotek více. Kromě všech šesti výše uvedených říší v ní najdeme i hranice podříší a oblastí. Podříší je osm, oblastí dokonce 34:
A. Holarktická říše
* Boreální podříše
1. Cirkumboreální oblast
2. Východoasijská oblast
3. Atlanticko-severoamerická oblast
4. Oblast Skalistých hor
* Starostředozemní podříše
1. Makaronésie
2. Středozemní oblast
3. Saharsko-arabská oblast
4. Íránsko-turanská oblast
* Madreanská podříše
1. Madreanská oblast
B. Paleotropická říše
* Africká podříše
1. Guinejsko-konžská oblast
2. Súdánsko-zambezijská oblast
3. Oblast Karoo-namibská
4. Oblast ostrovů Svaté Heleny a Ascension
5. Oblast východoafrického pobřeží
* Madagaskarská podříše
1. Madagaskarská oblast
* Indo-malesijská podříše
1. Indická oblast
2. Indočínská oblast
3. Malesijská oblast
4. Fidžijská oblast
* Polynéská podříše
1. Polynéská oblast
2. Havajská oblast
* Novokaledonská podříše
1. Novokaledonská oblast
C. Neotropická říše
1. Karibská oblast
2. Oblast Guyanské vysočiny
3. Amazonská oblast
4. Brazilská oblast
5. Andská oblast
D. Kapská říše
1. Kapská oblast
E. Australská říše
1. Severo- a východoaustralská oblast
2. Jihozápadoaustralská oblast
3. Středoaustralská oblast
F. Holantarktická říše
1. Oblast ostrovů Juana Fernándeze
2. Chilsko-patagonská oblast
3. Oblast subantarktických ostrovů
4. Novozélandská oblast
Oblasti Tachtadžjan dále rozdělil do řady provincií (my jsme jich po revizi zaznamenali přesně 152). Tachtadžjanovým dílem se inspiroval britský badatel Peter Martin Rhind, který původní koncept v několika málo detailech doplnil. Nezakrýváme, že Rhindovy internetové stránky nám byly velkou inspirací, ale od počátku jsme si uvědomovali různé problémy, s nimiž je jejich návštěvník konfrontován. Tím nejnápadnějším byly mapky, velmi zjednodušené a mnohdy nekorespondující se slovním vymezením.
Každá vymezená provincie je stručně charakterizována nejdůležitějšími vlastnostmi neživé přírody, které mají podstatný vliv na tamní flóru a vegetaci. Jsou to zejména geologie a klima, často i historický vývoj. Dále jsou popsány nejdůležitější rysy vegetačního krytu a konečně charakterizována květena – její rozmanitost, zvláštnosti i geografické vazby.
Ne vždy bylo jednoduché toto schéma důsledně dodržet. Někdy bylo dostupných informací málo, jindy jich bylo zase velmi mnoho, a bylo třeba z nich pečlivě vybírat. Často se stávalo, že se informační zdroje rozcházely – tehdy nastupovalo pátrání mnohdy až detektivní, abychom se dopátrali podstaty problému a zbytečně neopisovali – nerecyklovali – nepřesnosti, tím hůř chyby.
Jsou území „jednoduchá“, malá, s flórou čítající několik desítek druhů, ale jsou i území rozsáhlá, s mnoha vegetačními typy a počtem druhů v řádu desítek tisíc. V takovém případě bylo třeba zjištěné poznatky třídit a zjednodušovat, prostě vyhmátnout podstatu. Ke každému území na úrovni oblasti a provincie je připojen seznam druhů, které představujeme v systematické části našich stránek, u provincií i odkazy na dílčí lokality nebo významné badatele, kteří se o poznání daného území zasloužili. Dnes fungujeme tak, že každý nový zpracovaný druh je okamžitě přiřazen k těm jednotkám, z nichž pochází. Mimochodem, v souvislosti s tímto projektem jsme konfrontovali (a často upravovali či doplňovali) informace již obsažené v našich starších textech o jednotlivých druzích.
Hranice, které prezentujeme v mapkách, vycházejí z nejrůznějších dostupných zdrojů, zejména z různých regionálních vegetačních map v tištěné i elektronické podobě. Nutně představují určitou generalizaci; i když je můžeme v prostředí, v němž jsou prezentovány, zoomovat do úplného detailu, je třeba si uvědomit, že čím více mapku zvětšíme, tím větší možné chyby se dopouštíme. Berme tedy tyto hranice jako rámcové – někde tam prostě probíhají.
Jiné úskalí v sobě nese ohromné množství zdrojů, s nimiž jsme pracovali. Byly to studie nejnovější i letité, jejichž autoři používali nejen různá jména, ale i vymezení druhů, poplatná době i regionálním tradicím. Pro naše účely bylo potřeba nomenklaturu, která v sobě nese i ono taxonomické vymezení, důsledně sjednocovat. V tomto směru jsme se opírali o databázi The Plant List. Ani to však nebylo vždycky úplně jednoduché a ve speciálních případech bylo nutné udělat výjimku. Nejčastějším důvodem pro ni byla snaha udržet shodu s jmény a taxonomickým pojetím druhů i rodů středoevropské, zejména české květeny.
Tři roky, po které jsme alespoň virtuálně procestovali celou zemi od rovníku až k pólům, byly roky spojené s ohromným dobrodružstvím. Dobrodružstvím z objevování nejen vzdálených krajin a rostlin v nich rostoucích, ale také z odkrývání netušených souvislostí ekologických a historických nebo z hledání zdrojů a třídění informací v nich obsažených.
Ačkoli se náš projekt uzavřel, rozhodně tím nechcemi říci, že definitivně. Budeme dál přinášet samostatné medailónky botanicky zajímavých území či lokalit z celého světa, stejně tak lze očekávat, že budeme naše texty a informace v nich obsažené průběžně aktualizovat, zpřesňovat a doplňovat.
Děkujeme všem, kteří nám pomohli tento projekt realizovat, především desítkám fotografů, kteří tyto články obohatili o snímky krajin celé planety.
S díky a úctou Vít Grulich a Ladislav Hoskovec