Syn.: Dianthus acuminatus Tausch, Dianthus alpestris Sternb., Dianthus ambiguus Salisb., Dianthus condensatus Kil., Dianthus controversus Gaudin, Dianthus eynensis Sennen, Dianthus monspeliacus L., Dianthus monspessulanus L., Dianthus monspessulanus var. jacetanus P. Monts., Dianthus odoratissimus Vest ex Rchb., Dianthus oreades Balb. ex Nyman, Dianthus plumosus DC. ex Spreng., Dianthus saxatilis Pers., Dianthus sprengelii G. Don
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Jihoevropský druh rozšířený od severní třetiny Pyrenejského poloostrova a jižní poloviny Francie přes severní Itálii a Slovinsko až po Albánii. Rozlišují se dva poddruhy, kromě nominátního je to ještě Dianthus hyssopifolius subsp. gallicus, který se vyskytuje na atlantickém pobřeží Francie a východní Kantábrie.
Ekologie: Roste ve slunných suchých trávnících, na vřesovištích a ve světlých borových lesích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2500 m, poddruh D. h. subsp. gallicus osídluje pobřežní písky a duny. Kvete od května do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina dorůstající výšky 30–60 cm. Lodyha je přímá, lysá a někdy na vrcholu větvená. Listy jsou vstřícné, přisedlé, čepele čárkovitě kopinaté, asi 10 cm dlouhé a 3 mm široké. Vonné květy vyrůstají v řídkých vrcholících po 3–5; kalich je válcovitý, asi 2 cm dlouhý, se 4 zašpičatělými lístky kalíšku; korunních lístků růžové nebo bílé barvy je pět, jsou 10–15 mm dlouhé, na okraji dřípené do necelé poloviny délky; tyčinek je 10. Plodem je tobolka s několika semeny.
Záměny: Podobný východoalpský hvozdík Dianthus sternbergii dosahuje sotva 20 cm výšky a má květy jednotlivé, i u nás se vyskytující hvozdík pyšný (Dianthus superbus) má zase korunní lístky dřípené více než do poloviny a nedřípená část jeho lístku je užší.
Fotografováno ve dnech 12. 7. 2015 (Andorra, Pyreneje, Vall d’Incles), 14. 7. 2015 (Španělsko, Pyreneje, údolí Vall de Boí) a 16. 7. 2015 (NP Possets y Maladeta).