Daleko na východě, u samých hranic s Ukrajinou a Polskem, se rozkládá jeden z nejméně navštěvovaných národních parků Slovenska, NP Poloniny. Jeho jádrem jsou Bukovské vrchy, které orograficky řadíme již k Východním Karpatům. Většina území je porostlá hlubokými bukovými lesy a to málo lidí, které zde žije, obývá několik dědin v nejníže položených kotlinách.
Pľaša
Hřebeny hor však kromě cenných pralesovitých porostů skrývají ještě další poklad – poloniny, východokarpatské horské louky. Poloniny v Bukovských vrších vznikly polopřirozeným způsobem díky rozšiřování pastevectví v dobách valašské kolonizace v 15.–17. století a nemají zdaleka takový rozsah jako na Podkarpatské Rusi. Přesto se vyznačují charakteristickou druhovou skladbou a hostí celou řadu význačných druhů rostlin, jejichž migraci z východu umožnilo právě rozšiřování horského bezlesí.
Pľaša
NPR Pľaša je nádhernou ukázkou tohoto typu horské luční vegetace a bukových pralesovitých porostů a zahrnuje nejcennější partie hlavního hřebene podél státní hranice s Polskem. Byla vyhlášena v roce 1967 a její výměra je 111 ha. Geologický podklad zde tvoří flyš s typickým střídáním pískovců, břidlic, slínů a jílovců. Nejvyšším bodem rezervace je samotný vrchol Pľaša (1162,8 m n. m.) s překrásnými výhledy.
Pľaša
Pravými klenoty NPR Pľaša jsou východokarpatské a východokarpatsko-balkánsko-východoalpské prvky vázané na bezlesí. Jsou to druhy takzvaného dáckého migroelementu, které se na Slovensko rozšířily z východu a které v Bukovských vrších často dosahují své západní hranice; nerostou tedy na Slovensku už nikde jinde. Z těchto druhů se na poloninách setkáme nejčastěji s violkou dáckou (Viola dacica), hvozdíkem shloučeným (Dianthus compactus), zvonkem jedlovým (Campanula abietina), velmi vzácně s hadím mordem růžovým (Scorzonera rosea) či silenkou pochybnou (Silene dubia).
Tyto fytogeograficky významné druhy rostlin doplňují už tak bohatá a pestrá společenstva vrcholové části hřebene, které můžeme řadit do svazu Calamagrostion arundinaceae. Setkat se zde můžeme s druhy charakteristickými pro alpínské a subalpínské trávníky, např. náholník jednoúborný (Hypochaeris uniflora), škarda velkoúborná (Crepis conyzifolia), vratič Clusiův (Tanacetum clusii), bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum), smilka tuhá (Nardus stricta), celík zlatobýl (Solidago virgaurea), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), podbělice alpská (Homogyne alpina) nebo česnek hadí (Allium victorialis).
Pľaša
Nalezneme zde poměrně bohaté populace orchidejí, jako jsou pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), běloprstka bělavá (Pseudorchis albida) i hlavinka horská (Traunsteinera globosa).
Druhovou skladbu dotvářejí běžnější druhy horských luk nebo lesních okrajů jako silenka nadmutá a dvoudomá (Silene vulgaris, S. dioica), vítod obecný (Polygala vulgaris), mateřídouška (Thymus sp.), šťovík áronolistý (Rumex arifolius), ostřice bledavá (Carex pallescens), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) nebo hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Na velkých plochách dnes dominuje zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), jejíž šíření souvisí především s ústupem tradičního hospodaření po poslední světové válce.
Třebaže vrcholové poloniny jsou již poměrně vysoko (nad 1000 m n. m.), lze na nich nalézt i některé relativně teplomilnější druhy, jako je jetel prostřední (Trifolium medium) a pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos), či druhy typické spíše pro humózní lesy, např. razilka smrdutá (Aposeris foetida) nebo jarmanka větší (Astrantia major), které pronikají do lučních společenstev také v souvislosti s absencí sečení a vypásání.
Pľaša
Díky reliéfu a geologickému podkladu se v okrajových částech rezervace na svazích vytváří prameniště nebo silně vlhká místa s vegetací vysokobylinných niv. Také zde můžeme nalézt celou řadu významných druhů: karpatské endemity jako kopretina okrouhlolistá (Leucanthemum waldsteinii), východokarpatské endemity pcháč poloninský (Cirsium waldsteinii), pryšec Sojákův (Euphorbia sojakii) a dekorativní starček chmýrnatý (Tephroseris papposa), které nerostou na Slovensku už nikde jinde. Vyplatí se sklonit i více k zemi, možná se nám poštěstí spatřit pozoruhodnou a chráněnou hornici karpatskou (Tozzia carpathica).
Vlhká místa hostí i další běžnější druhy, např. oměje (Aconitum sp.), řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri), šťovík alpský (Rumex alpinus), lipnici širolistou (Poa chaixii), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavici bílou Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) nebo prstnatce májové a Fuchsovy (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii).
Na jaře zdobí lesní okraje sněženky (Galanthus nivalis), sasanky hajní (Anemone nemorosa), lýkovce jedovaté (Daphne mezereum), prvosenky vyšší (Primula elatior) a také ladoňky (nejspíše Scilla kladnii).
Pľaša
Jak již bylo zmíněno, tradiční hospodaření na slovenských poloninách od druhé poloviny 20. století postupně vymizelo a tato cenná a druhové bohatá společenstva začala degradovat. Menší poloniny často zcela zarostly lesem, u větších se snížila diverzita, dominantní se stala borůvka, třtina nebo hasivka orličí. Od 90. let minulého století jsou ze strany NP Poloniny snahy tento vývoj zvrátit a na nejvýznamnějších lokalitách je zaváděn management v podobě periodického sečení.

Druhy zaznamenané na hřebeni Pľaši dne 16. 6. 2009 (bez nároku na úplnost):
Aconitum sp.
Achillea millefolium
Allium victorialis
Anthoxanthum odoratum
Aposeris foetida
Arrhenatherum elatius
Astrantia major
Athyrium filix-femina
Briza media
Calamagrostis arundinacea
Campanula abietina
Campanula glomerata
Cardaminopsis halleri
Carex brizoides
Carex pallescens
Carlina acaulis
Cicerbita alpina
Cirsium palustre
Cirsium rivale
Cirsium waldsteinii
Dactylis
cf. polygama
Deschampsia cespitosa
Dianthus compactus
Doronicum austriacum
Equisetum sylvaticum
Fagus sylvatica
Festuca rubra
Fragaria vesca
Gentiana asclepiadea
Gymnadenia conopsea
Hieracium aurantiacum
Homogyne alpina
Hypericum maculatum
Hypochaeris uniflora
Chaerophyllum hirsutum
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare
agg.
Leucanthemum waldsteinii
Lotus corniculatus
Luzula luzuloides
Luzula sylvatica
Melampyrum sylvaticum
Myosotis palustris
agg.
Nardus stricta
Phleum rhaeticum
Phyteuma spicatum
Platanthera bifolia
Poa chaixii
Polygala vulgaris
Polygonatum verticillatum
Potentilla erecta
Pseudorchis albida
Ranunculus platanifolius
Ranunculus polyanthemos
Rubus idaeus
Rumex alpinus
Rumex arifolius
Scorzonera rosea
Silene dioica
Silene vulgaris
Solidago virgaurea
Stellaria alsine
Stellaria nemorum
Tanacetum clusii
Tephroseris papposa
Thymus
cf. pulegioides
Tozzia carpathica
Traunsteinera globosa
Trientalis europaea
Trifolium medium
Vaccinium myrtillus
Vaccinium vitis-idaea
Veratrum album
subsp. lobelianum
Veronica chamaedrys
Viola dacica

Pľaša
Literatura:
Čeřovský J. et al. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5.díl. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava.
Kliment J. et al. (2004): Spoločenstvá zväzu Calamagrostion arundinaceae v Bukovských vrchoch. Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 26: 137–144.
Pľaša
Fotografovali Miroslav Dvorský ml. a Miroslav Dvorský st., v červnu a září 2009.