Syn.: Lophion canadense (L.) Spach, Lophion rydbergii (Greene) Nieuwl. et Lunell, Viola geminiflora Greene, Viola muriculata Greene, Viola neomexicana Greene, Viola rydbergii Greene
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Viola canadensis
Rozšíření: Severoamerický druh vyskytující se ve většině kontinentu, od Aljašky až do mexického státu Chihuahua. Chybí v nejsevernějších a nejvýchodnějších oblastech Kanady, v nížinách jihovýchodu i na jihozápadě USA. V areálu se rozlišují čtyři variety: nominátní na východě areálu, V. c. var. rugulosa na jeho západě, V. c. var. scariosa v Arizoně a V. c. var. scopulorum ve státech New Mexico a Colorado. V roce 1948 byl na pražském Petříně tento druh zaznamenán také – zřejmě zplaněl z kultury, anebo zde byl vysazen.
Ekologie: Roste na stinných, polostinných a vlhčích stanovištích, ve vlhkých lesích a jejich lemech. Kvete od května do srpna.
Viola canadensis
Popis: Vytrvalá bylina, 15–30 cm vysoká. Lodyha je vystoupavá až přímá, lysá nebo brvitá, někdy červeně naběhlá, olistěná. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, srdčité, 5–10 cm dlouhé a 7,5 cm široké, na okraji vroubkované, lodyžní listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až úzce vejčité, zašpičatělé. Květy vyrůstají jednotlivě na lysých stopkách z úžlabí listů, dosahují asi 2,5 cm v průměru, koruny jsou bílé, někdy červeně naběhlé, ve středu žluté, s purpurovými žilkami, postranní korunní lístky směřují šikmo nahoru, ostruha je krátká. Plodem je tobolka, až 15 mm dlouhá, hnědá.
Ohrožení a ochrana: Ve státě Connecticut je zařazena k druhům zranitelným, ve státech Illinois, Maine, New Jersey a Rhode Island k ohroženým.
Využití: V Evropě se dříve tato variabilní violka pěstovala v zahradách (u nás údajně varieta V. c. var. rugulosa), odtud mohla i zplaňovat.
Viola canadensis
Viola canadensis
Viola canadensis
Fotografováno v červnu 2013 (Kanada, Alberta, Calgary, Edworthy Park).