Syn.: Viola hirsuta R. et Sch., Viola odorata subsp. hirta (L.) Čelak., Viola hirta subsp. brevifimbriata W. Becker
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola hirta

Viola hirta

Rozšíření: Evropa, na jih její areál zasahuje až po severní Španělsko, severní Řecko a Sicílii, na sever po jižní Fennoskandii. Malé arely se nacházejí také na Kavkaze a v Kazachstánu. U nás se jedná o poměrně hojně rozšířený druh, chybí pouze ve vyšších horských polohách.
Ekologie: Violka srstnatá osidluje suché travnaté svahy a meze. Dále teplé lemy listnatých lesů a lesostepní svahy. Kvete od března do května a její květy jsou nevonné.
Popis: Jedná se o vytrvalou bylinu, na jaře drobného vzrůstu (do 5 cm), v létě je naopak často velmi velká (až 30 cm vysoká). Listy jsou dlouze řapíkaté, čepel listu je protáhle trojúhelníkovitá nebo vejčitě kopinatá až vejčitá. Okraj listu bývá velmi mělce vroubkovaně pilovitý. Řapík listu je hustě oděný měkkými, rovnovážně odstálými a špičatými chlupy. Kališní lístky jsou 5–6 mm dlouhé a nejčastěji lysé, korunní pak úzce obvejčité a bleděmodře fialové až bělavé barvy. Ostruha bývá zakřivená vzhůru a je růžově nafialovělá. Plodem je chlupatá a často fialově naběhlá tobolka.
Ohrožení a ochrana: V Irsku je violka srstnatá chráněným druhem.
Viola hirtaViola hirta
Viola hirta

Fotografováno dne 20. 4. 2008 (Liptál).