VIOLA MACULATA Cav. – violka / fialka

Syn.: Viola buchtieniana W. Becker, Viola fimbriata Steud., Viola glandulosa Domb. ex Ging., Viola lutea Comm. ex Ging., Viola macloviana Gandoger, Viola pyrolifolia Poir., Viola valdiviana Kalela
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola magellanica

Rozšíření: Roste v Jižní Americe v Argentině v provinciích Neuquén, Río Negro, Chubut a Santa Cruz, v Chile na sever po region Maule, na Ohňové zemi a na Falklandských ostrovech. V areálu se rozlišují dvě variety, zřejmě rostou pospolu.

Ekologie: Vyskytuje se v sušších trávnících a řídkých křovinách, také na písčinách i na rašelinných loukách. Vystupuje až do nadmořské výšky 1800(–2000) m.

Viola magellanica

Popis: Vytrvalá bylina s vystoupavou až přímou lodyhou, vysokou 3–25 cm. Listy jsou střídavé; řapík je 0,5–20 cm dlouhý, chlupatý nebo olysalý; čepel je vejčitá až kopinatá, jen vzácně skoro okrouhlá, 0,6–6,5 cm dlouhá a 0,3–5,5 cm široká, pýřitá nebo lysá, na bázi klínovitá až uťatá, na okraji vroubkovaná, chlupatá, na vrcholu špičatá; palisty jsou kopinaté, 2–12 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, jsou souměrné, maceškovité (4 korunní lístky směřují nahoru a 1 dolů); květní stopky jsou přímé, 2–25 cm dlouhé; kališní lístky jsou kopinaté, 2–8 mm dlouhé; korunní lístky jsou obvejčité, 7–15 mm dlouhé, žluté, červenavě žilkované, postranní korunní lístky jsou zřetelně chlupaté, ostruha je 1–3 mm dlouhá; tyčinek je 5, s přisedlými prašníky; čnělka je na bázi kolénkatá, kyjovitá. Plodem je elipsoidní tobolka 5–8 mm dlouhá.

Viola magellanica
Viola magellanica
Viola magellanica

Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Los Glaciares).