Přírodní rezervace Chuchelský háj je tvořena východně orientovaným svahem nad železniční tratí velmi příkře spadajícím do vltavského údolí. Z hlediska lesní vegetace představuje jakousi poslední výspu lesní květeny Českého krasu, jejíž centrum je na vápencových podkladech v okolí Karlštejna a Srbska a do jisté míry navazuje na lesní květenu středního Povltaví, která se však vyvíjela na horninách méně bohatých.
Jako chráněné území byl Chuchelský háj vyhlášen v roce 1982 na ploše téměř 20 hektarů. Důvodem vyhlášení byl cenný soubor přirozených lesních společenstev (habrová doubrava, lipová javořina, dřínová doubrava) a skalní teplomilná vegetace na silurských diabázových horninách; v ochranném pásmu se nachází významné naleziště zkamenělin ve výchozech silurských vápenců.
Z lesních společenstev je v území velmi dobře zachovaná černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), rostoucí na hlubokých půdách na svazích i plošinách s převahou habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. dřín jarní (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), javor babyka (Acer campestre). Z bylin je nejčastější ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), svízel lesní (Galium sylvaticum), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a další druhy.
Na plošině je vyvinuta hercynská dubohabřina (Carpinion), zařaditelná jako lipová doubrava (Tilio-Betuletum) s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata).
Vzhledem k příkrým svahům jsou zasoupena také suťová lesní společenstva na strmých svazích nad tratí na suti, především habrová javořina (Aceri-Carpinetum). Charakteristický je výskyt suťových dřevin javoru mléče (Acer platanoides) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Bohatě je vyvinuto také keřové patro s lískou (Corylus avellana), bezem černým (Sambucus nigra), ptačím zobem (Ligustrum vulgare), svídou krvavou (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.), dubem zimním (Quercus petraea). Typické je zastoupení nitrofilních druhů, např. kakostu smrdutého (Geranium robertianum) a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a druhů náročnějších na vlhkost, jako je např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum).
Teplomilné doubravy reprezentuje dřínová doubrava (Corno-Quercetum) na vápencových hřbetech nad tratí s bohatě vyvinutým keřovým patrem s dřínem jarním (Cornus mas). V lesních společenstvech se nápadně projevuje jarní aspekt s kvetoucími dymnivkami (Corydalis cava), jaterníky (Hepatica nobilis), sasankami (Anemone nemorosa a A. ranunculoides), bažankou (Mercurialis perennis) a dalšími jarními druhy.
Jednu z významných lokalit zde má kosatec bezlistý (Iris aphylla) popsaný před více než 200 lety z chuchelských diabasových skal jako locus classicus F. W. Schmidtem pod jménem Iris bohemica. Dnes je tento taxon nejčastěji uznáván jako poddruh kosatce bezlistého (resp. jako Iris aphylla subsp. bohemica), i když doposud nomenklatura tohoto druhu není uspokojivě vyřešena. V červených seznamech je kosatec bezlistý český uváděn jako silně ohrožený taxon, chráněn je ve stejné kategorii. Na chuchelské skále se doposud vyskytuje v bohaté populaci na skalních teráskách. Sillinger jeho lokalitu ve 30. letech 20. století charakterizoval takto „skály oplývající roztroušenými keři a nízkými duby; na úpatí na drolině se prostírá smíšený háj a na temeni skalních srázů je světlý sucholes se šípákem a se stepními enklávami (Carex humilis, Stipy aj.)“.
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Chuchelský háj:
Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Achillea millefolium agg.
Agrimonia eupatoria
Alliaria petiolata
Anemone nemorosa
Anemone ranunculoides
Artemisia campestris
Asarum europaeum
Aurinia saxatilis
Berberis vulgaris
Bupleurum falcatum
Campanula trachelium
Carex caryophyllea
Carex digitata
Carex humilis
Carpinus betulus
Centaurea stoebe
Cephalanthera damasonium
Chamaecytisus ratisbonensis
Chelidonium majus
Cornus mas
Cornus sanguinea
Cotoneaster integerrimus
Echium vulgare
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Fraxinus exscelsior
Helianthemum canum
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
Iris aphylla
Jovibarba globifera
Lathyrus vernus
Ligustrum vulgare
Lilium martagon
Listera ovata
Melica nutans
Melica transsilvanica
Neottia nidus-avis
Opuntia sp.
Poa nemoralis
Potentilla incana
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica
Pyrethrum corymbosum
Pyrus pyraster
Quercus petraea
Quercus pubescens
Rhamnus catharticus
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Salvia pratensis
Sanguisorba minor
Sambucus nigra
Sedum album
Seseli hippomarathrum
Seseli osseum
Smyrnium perfoliatum
Stachys recta
Stipa capillata
Teucrium chamaedrys
Urtica dioica
Viola mirabilis
Viola riviniana
Fotografováno dne 9. 10. 2008.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.