Na pomezí Slovinska a Itálie najdeme výrazný vápencový masiv Julských Alp. V tomto pohoří se obvykle rozlišují Západní Julské Alpy, které leží v Itálii (Alpi Giulie) a slovinské Východní Julské Alpy s nejvyšším vrcholem celých Julských Alp Triglavem (2864 m n. m.).
Vypravili jsme se do slovinské oblasti Julských Alp, naše cesta vedla do Triglavského národního parku (Triglavski narodni park). Jeho rozloha je úctyhodná – rozkládá se na ploše skoro 84 tisíc hektarů. Ochrana tohoto území sahá až k roku 1924, byť tehdy bylo chráněno území mnohem menší. K výraznému zvětšení rozlohy parku došlo v roce 1961, poslední rozšíření se uskutečnilo v roce 1989.
Mohutný masiv Triglavu je pro jihoslovanské národy – nejen pro Slovince – významným symbolem. Od 19. století se traduje, že každý správný jižní Slovan musí alespoň jednou za život zdolat tento vrchol. I když k jižním Slovanům nepatříme, cestu na Triglav – do sídla staroslovanských bohů – jsme si neodpustili ani my.
Cestou od rakouských hranic zastavujeme ve známém lázeňském středisku Bled. Právě v Bledu sídlí i správa národního parku. Přes zdejší jezero se nabízí krásný pohled na kulisu vápencových skal Julských Alp v povzdálí, na ostrůvku uprostřed jezera se zvedá malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie z roku 1698 a na skále nad jezerem mohutný středověký Bledský hrad.
Bledské jezero má na délku 2120 m, na šířku 1380 m, jeho maximální hloubka dosahuje necelých 31 m. Pokud bychom chtěli navštívit největší slovinské jezero, museli bychom cestovat o kousek dále do hor až k jezeru Bohinjskému – to je největším slovinským stálým jezerem. Je tektonicko-ledovcového původu, je asi 4100 m dlouhé a 1200 m široké, jeho největší hloubka je 45 m.
Pak už nás cesta vede do oblasti Soča a Trenta, tedy do vesnic ležících na západním úpatí Triglavu. Je hodno pozornosti, že u obce Trenta se nachází nevelká, ale dosti zajímavá botanická zahrada Alpinum Juliana. V zahradě jsou soustředěny výhradně slovinské druhy rostlin, najdeme mezi nimi i mnohé druhy v přírodě vzácné. Návštěvu této botanické zahrady doporučujeme všem návštěvníkům Julských Alp, my sami jsme tady byli až v září, zahrada však i v této poměrně pozdní době nabízela mnoho zajímavého.
Květena Julských Alp je velmi pestrá. Vápencové podloží a výrazné výškové rozpětí se projevují na rozmanitosti místních přírodních stanovišť veskrze pozitivně. Zhruba dvě třetiny parku pokrývají lesy, ve spodní části horského stupně parku se nejčastěji setkáme s bučinami, na jižních svazích s habry, habrovci a jasany, výše se objevují lesy smrkové, kosodřevina, v nejvyšších partiích hor (nad 1800 m n. m.) najdeme rozsáhlá území vegetace alpínských trávníků, drolin a skal. Na severním svahu Triglavu se zachoval i ledovec. Ke zdejším endemitům patří například Favratia zoysii, Crepis terglouensis, Papaver ernesti-mayeri, Primula carniolica nebo Sempervivum juvanii.
Následující seznam rostlin Julských Alp obsahuje jen výběr z druhů, které jsou obsaženy v Herbáři webu BOTANY.cz. Hvězdičkou (*) jsou označeny zdejší subendemity a endemity:
Achillea atrata – řebříček
Achillea clavennae – řebříček
Adenophora liliifolia – zvonovec liliolistý
*Androsace hausmannii – pochybek
Anemonastrum narcissiflorum – větrnice narcisokvětá
*Aquilegia einseleana – orlíček
Armeria alpina – trávnička alpská
Arnica montana – prha arnika
Astrantia bavarica – jarmanka bavorská
Astrantia carniolica – jarmanka kraňská
Bartsia alpina – lepnice alpská
Botrychium lunaria – vratička měsíční
Buphthalmum salicifolium – volovec vrbolistý
Bupleurum petraeum – prorostlík skalní
Campanula barbata – zvonek vousatý
Campanula cespitosa – zvonek trsnatý
Campanula cochleariifolia – zvonek lžičníkolistý
Cerastium carinthiacum – rožec korutanský
Ceterach officinarum – kyvor lékařský
Cirsium spinosissimum – pcháč
Clematis alpina – plamének alpský
Cyclamen purpurascens – brambořík nachový
Cypripedium calceolus – střevíčník pantoflíček
Daphne striata – lýkovec žíhaný
Dianthus sternbergii – hvozdík
Dryas octopetala – dryádka osmiplátečná
Eritrichium nanum – pomněnečka nízká
Eryngium alpinum – máčka alpská
*Favratia zoysii
Gentiana acaulis – hořec bezlodyžný
Gentiana lutea – hořec žlutý
Gentiana pannonica – hořec šumavský
*Gentiana terglouensis – hořec triglavský
Gentianopsis ciliata – hořec brvitý
Geum reptans – kuklík plazivý
Gymnadenia rhellicani – pětiprstka
Hornungia alpina – řeřišník alpský
Kalmia procumbens – mamota poléhavá
Leontopodium alpinum – protěž alpská
Linaria alpina – lnice alpská
Linum alpinum – len alpský
Myosotis alpestris – pomněnka vysokohorská
*Noccaea rotundifolia – penízek
Ostrya carpinifolia – habrovec habrolistý
Paederota bonarota
Paederota lutea
*Papaver ernesti-mayeri – mák
Parnassia palustris – tolije bahenní
Petrocallis pyrenaica – krasoskalník pyrenejský
*Physoplexis comosa – zvonečník chocholatý
Picea abies – smrk ztepilý
Pinus mugo – kleč
Potentilla caulescens – mochna
Potentilla nitida – mochna triglavská
Primula auricula – prvosenka lysá
Primula halleri – prvosenka Hallerova
Primula minima – prvosenka nejmenší
Pulsatilla alpina – koniklec alpinský
Rhododendron ferrugineum – pěnišník rezavý
Saponaria ocymoides – mydlice bazalkovitá
Saussurea pygmaea – chrpovník nízký
Saxifraga aizoides – lomikámen vždyzelený
Saxifraga caesia – lomikámen sivý
Saxifraga crustata – lomikámen korovitý
Saxifraga paniculata – lomikámen vždyživý
*Saxifraga squarrosa – lomikámen kostrbatý
Scopolia carniolica – pablen kraňský
Silene acaulis – silenka bezlodyžná
Soldanella minima – dřípatka
Taraxacum sect. Alpina – pampelišky
Trifolium pallescens – jetel
Valeriana supina – kozlík rozkladitý
Viola biflora – violka dvoukvětá
Fotografováno v září 2005.