Syn.: Ranunculastrum repens Fourr.
Česká jména: pryskyřník lezavý (Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852), pryskyřník plazivý, žarouš (Čelakovský 1879), pryskyřník plazivý (Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: pryskyřník plazivý, vraní noha (Reuss 1853), iskerník plazivý (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Eurasie, severní Afrika, Tenerife, druhotně pak i Azorské ostrovy, Severní a Jižní Amerika a Nový Zéland. Na celém území České republiky je pryskyřník prudký hojným druhem.
Ekologie: Roste nejčastěji na vlhkých loukách, na vlhkých místech v polích, v příkopech a u cest, dále v lužních lesích a jako plevel v zahradách a polích. Kvete od května do srpna.
Popis: Jedná se o vytrvalou bylinu se svazčitými kořeny a plazivou nebo vystoupavou lodyhou. Ta je 30–50 cm dlouhá, roztroušeně chlupatá nebo lysá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté (řapík může být až 20 cm dlouhý), čepel je 3četná, s dlouze řapíčkatými lístky, které bývají na okrajích nepravidelně hluboce zubaté, po obou stranách lysé nebo jen roztroušeně krátce chlupaté. Lodyžní lístky jsou podobné přízemním, horní jsou přisedlé. Květy jsou velké, zlatožluté. Vejčité kališní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, často od koruny odstálé. Korunní lístky pak široce vejčité, lysé a lesklé. Plodem je vejcovitá nažka se světlým okrajem.
Fotografováno ve dnech 30. 5. 2008 a 9. 5. 2009 (Česko, Morava, Liptál).