Syn.: Veronica dentata F. W. Schmidt, Veronica teucrium L. var. angustifolia Wahl., Veronica schmidtii R. et Sch., Veronica prostrata L. var. angustifolia Rchb., Veronica austriaca L. var. dentata (F. W. Schmidt) Koch, Veronica teucrium L. var. schmidtii (R. et Sch.) Steudel, Veronicastrum dentatum (F. W. Schmidt) Opiz, Veronica teucrium L. subsp. austriaca (L). Čelak., Veronica austriaca L. subsp. dentata (F. W. Schmidt) Watzl
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Ponticko-panonský druh s malým areálem. Kromě Česka je udáván z jižního Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Ukrajiny.
U nás je rozrazil rakouský vzácný, největší počet lokalit se nachází v Českém krasu a v západní části Českého středohoří, jinak se objevuje na ojedinělých nalezištích (Kadaň, Podřipsko, na Moravě u Olomouce, Vyškova, Brna, Sokolnic a Čejče), velmi vzácně i v mezofytiku (Bělá pod Bezdězem a Štramberk).
Ekologie: Teplomilný druh skalních stepí, lesostepí, xerotermních travnatých strání a lemů xerofilních doubrav. Preferuje suché, hlinité, živinami i bázemi bohaté půdy na vápencích, opukách, vápnitých spraších i některých vyvřelinách. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá, 10–50 cm vysoká, chlupatá, nežláznatá bylina. Oddenek je okrově hnědý, šikmý nebo horizontální, s větším množstvím květonosných i sterilních lodyh. Lodyhy přímé, oblé, roztroušeně chlupaté krátkými chlupy. Listy vstřícné, přisedlé nebo kratičce řapíkaté, úzce podlouhle kopinaté až čárkovité, (20–)30–50 mm dlouhé, 3–8(–14) mm široké, 5–10krát delší než široké, na bázi klínovité nebo zúžené, po okraji obvykle pilovité, zřídka celokrajné, podvinuté, na vrcholu tupě špičaté až špičaté, oboustranně krátce přitiskle chlupaté. Listy vrcholové sterilní části lodyhy obvykle nahlučené, čárkovité, celokrajné a výrazně podvinuté. Hrozny úžlabní, postranní, obvykle vstřícné, na dlouhých stopkách jen o málo kratších než samotné hrozny, ty již za květu prodloužené, listeny čárkovité, kratší nebo stejně dlouhé jako květní stopky. Květní stopky 3–7 mm dlouhé. Kalich obvykle asymetricky pětičetný, vzácně čtyřčetný, jen na bázi krátce srostlý, kališní cípy kopinaté, špičaté, koruna 10–17 mm v průměru, sytě modrá, korunní trubka kratičká, bělavá, korunní cípy široce vejčité až vejčité. Tyčinky výrazně kratší než koruna, prašníky a horní části nitek modré, semeník chlupatý, čnělka za plodu nitkovitá, až 5 mm dlouhá, zdéli tobolky, blizna polokulovitá. Tobolky v obrysu široce eliptické až okrouhle obsrdčité, 4–5 mm dlouhé, 3–4 mm široké, z boku výrazně zploštělé, na vrcholu mělce srdčitě vykrojené, chlupaté, vzácně olysalé. Semena plochá, hladká, žlutohnědá.
Záměny: Druh je občas zaměňován za úzkolisté exempláře rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata). Ten se však odlišuje na bázi vystoupavou lodyhou a zcela lysými tobolkami.
Ohrožení a ochrana: V Česku je rozrazil rakouský zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2b), zákonem však chráněn není.
Fotografováno dne 2. 5. 2009 (Česko, na Velké hoře u Srbska).