Syn.: Hebe speciosa (R. Cunn. ex A. Cunn.) Andersen
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Endemický druh Nového Zélandu, vyskytuje se na obou zdejších hlavních ostrovech. Sekundární výskyt byl zaznamenán také na jihovýchodě Austrálie.
Ekologie: Roste na pobřežních útesech a vřesovištích, především v nízké křovinaté vegetaci. Kvete v průběhu téměř celého roku.
Popis: Keř dosahující výšky 1–2 m, s větvemi lysými. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, široce eliptické až obvejčité, 5–10(–20) cm dlouhé a 2,5–5(–8) cm široké, kožovité, celokrajné, na vrcholu tupé, zelené, jen úzce při okraji nachově naběhlé, zprvu na střední žilce a při okraji jemně chlupaté, pak olysalé. Květenství je hroznovité, přesahuje listy, 3–8 cm dlouhé; květy přesahují drobné šídlovité listeny, kališní cípy jsou 2–3 mm dlouhé, brvité, koruna je červená až červenofialová, trubka je asi 3 mm dlouhá, cípy jsou 5–6 mm dlouhé, tupé. Plodem je tobolka, až 6 mm dlouhá, hnědá, lysá.
Využití: Poměrně často se pěstuje v zahradách klimaticky spřízněných pásem, tedy především v oblastech s mírným oceanickým klimatem. V kultuře je řada kultivarů i kříženců (např. Veronica ×franciscana).
Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).