Syn.: Caryophyllus superbus Moench, Dianthus superbus subsp. silvestris Čelak., Dianthus superbus subsp. eusuperbus Domin, Plumaria superba Opiz, Silene superba E. H. L. Krause
Česká jména: karafiat pyšný (Presl 1819), hvozdík pyšný (Sloboda 1852, Čelakovský 1879)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Střední Evropa, na severu zasahuje až do Skandinávie a Pobaltí, na jihu po sever Balkánského poloostrova. Na jihu evropského Ruska, na Sibiři, ve Střední Asii a ve východní Asii se vyskytují blízce příbuzné taxony.
V Česku se vyskytuje roztroušeně až vzácně především v teplejších oblastech. V horských oblastech je rozlišován poddruh D. s. subsp. alpestris.
Ekologie: Roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, v lesních lemech, v pásmu od nížin do podhůří, u nás do nadmořské výšky 800 m. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–70 cm vysoká, lodyha vystoupavá až přímá, s 10–15 lodyžními články a výraznými uzlinami, nahoře větvená, listy přisedlé, úzce kopinaté. Květenství vrcholičnaté, bohaté, koruny růžové nebo i bílé, nedřípená část čepele korunních lístků úzce kopinatá. Plodem je tobolka.
Variabilita: Lesní ekotyp, někdy rozlišovaný jako samostatný poddruh hvozdík pyšný lesní (Dianthus superbus subsp. sylvestris), vykvétá obvykle o 3–4 týdny dříve než rostliny z vlhkých luk; morfologicky jsou oba ekotypy odlišitelné jen obtížně.
Ohrožení a ochrana: Hvozdík pyšný pravý je v naší přírodě dosti vzácný, ohroženy jsou především jeho biotopy, které se nacházejí často v zemědělsky využívané krajině. Nominátní poddruh je zařazen k silně ohroženým druhům naší květeny (C2t), zákon jej chrání ve stejné kategorii (§2). Hvozdík pyšný lesní (D. superbus subsp. sylvestris) je hodnocen jako taxon nedostatečně prostudovaný (C4b). Jako zranitelný je hodnocen na Slovensku (VU), také zde je chráněn zákonem. V Polsku patří k druhům zranitelným a zákonem chráněným (VU/§), chráněn i v Srbsku a Švýcarsku.
Fotografováno dne 29. 8. 2007 (Česko, Čechy, Kersko, NPP Slatinná louka u Velenky).