Syn.: Veronica brachtii Opiz, Veronica geniculata Host, Pseudolysimachion longifolium subsp. maritimum (L.) Hartl, Veronica longifolia auct., Pseudolysimachion longifolium auct., Pseudolysimachion maritimum (L.) A. et D. Löve
Česká jména: rozrazil dlouholistý (Presl 1819), čestec dlouholistý (Opiz 1852), rozrazil dlouholistý (Dostál 1950), úložník dlouholistý přímořský (Dostál 1989), rozrazil dlouholistý (Kubát 2002)
Slovenská jména: veronika dlholistá (Dostál 1950), veronikovec dlholistý pravý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Areál se táhne od střední Evropy až do západní Asie, ve východněji položených oblastech Asie (až po tichomořské pobřeží) jej nahrazují příbuzné druhy. Druhotně se vyskytuje také v Severní Americe. U nás roste především v teplejších oblastech, a to hlavně podél větších řek.
Ekologie: Roste na vlhkých a zjara zaplavovaných loukách, v okolí vodních toků, v mokrých příkopech, v lemech rákosin, v pásmu od nížiny až do hor. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina, 60–150(–200) cm vysoká, lodyha přímá, v horní části větvená, přízemní listová růžice chybí, lodyžní listy řapíkaté, kopinaté, protažené do dlouhé špičky, se srdčitou nebo uťatou bází, na okraji zubaté až pilovité, v přeslenech nebo vstřícné, květy v hustých hroznech, terminální hrozen často až 2krát delší než hrozny postranní, kališní cípy špičaté, koruna světle modrá až nafialověle modrá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Na mnoha původních lokalitách rozrazil dlouholistý vymizel, je proto zařazen k ohroženým druhům naší květeny (C3). Na Slovensku je z hlediska ohrožení hodnocen jako druh potenciálně zranitelný (NT).
Fotografováno dne 24. 7. 2005 (Česko, Morava, Trkmanice).