Syn.: Viola lutea subsp. elegans W. Becker
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Nominátní poddruh, který je zachycen na našich snímcích, roste v horách západní Evropy, nejčastěji ve Vogézách. U nás se vyskytuje pouze v poddruhu Viola lutea subsp. sudetica.
Ekologie: Roste na horských loukách a pastvinách, většinou na kamenitých půdách, na křemičitých substrátech, v nadmořských výškách od 1000 do 1500 m. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalé byliny, vysoké 10–25 cm. Lodyha přímá nebo na bázi vystoupavá, v průřezu trojúhelníkovitá, tenká. Listy střídavé, dolní okrouhlé, horní podlouhle vejčité až kopinaté. Palisty členěné v kopinaté, po okrajích i na ploše brvité úkrojky. Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách delších než listeny. Kalich s pěti kopinatými cípy. Koruna 2–4 cm vysoká, žlutá nebo fialová s řadou dvoubarevných přechodných forem, na bázi dolního korunního lísku se zlatou skvrnou a kresbou z výrazně tmavě zbarvených žilek. Plodem je tobolka.
Záměny: Od violky žluté sudetské (Viola lutea subsp. sudetica) se liší zejména celkově menším vzrůstem a výraznějším oděním.
Fotografováno dne 16.8.2009 (Francie, Parc Naturel Régional des Volcans d’Auvergne, Puy de Dôme).