Syn.: Viola buchtieniana W. Becker, Viola fimbriata Steud., Viola glandulosa Domb. ex Ging., Viola lutea Comm. ex Ging., Viola macloviana Gandoger, Viola pyrolifolia Poir., Viola valdiviana Kalela
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Roste v Jižní Americe v Argentině v provinciích Neuquén, Río Negro, Chubut a Santa Cruz, v Chile na sever po region Maule, na Ohňové zemi a na Falklandských ostrovech. V areálu se rozlišují dvě variety, zřejmě rostou pospolu.
Ekologie: Vyskytuje se v sušších trávnících a řídkých křovinách, také na písčinách i na rašelinných loukách. Vystupuje až do nadmořské výšky 1800(–2000) m.
Popis: Vytrvalá bylina s vystoupavou až přímou lodyhou, vysokou 3–25 cm. Listy jsou střídavé; řapík je 0,5–20 cm dlouhý, chlupatý nebo olysalý; čepel je vejčitá až kopinatá, jen vzácně skoro okrouhlá, 0,6–6,5 cm dlouhá a 0,3–5,5 cm široká, pýřitá nebo lysá, na bázi klínovitá až uťatá, na okraji vroubkovaná, chlupatá, na vrcholu špičatá; palisty jsou kopinaté, 2–12 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, jsou souměrné, maceškovité (4 korunní lístky směřují nahoru a 1 dolů); květní stopky jsou přímé, 2–25 cm dlouhé; kališní lístky jsou kopinaté, 2–8 mm dlouhé; korunní lístky jsou obvejčité, 7–15 mm dlouhé, žluté, červenavě žilkované, postranní korunní lístky jsou zřetelně chlupaté, ostruha je 1–3 mm dlouhá; tyčinek je 5, s přisedlými prašníky; čnělka je na bázi kolénkatá, kyjovitá. Plodem je elipsoidní tobolka 5–8 mm dlouhá.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Los Glaciares).