Syn.: Viola hortensis auct., Viola tricolor maxima hortul.
Česká jména: violka zahradní, maceška (Hejný et Slavík 1990, Kubát 2002)
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Violka zahradní vznikla v kultuře umělým křížením violky trojbarevné (Viola tricolor) s dalšími druhy „macešek“ ze sekce Melanium (pravděpodobně Viola lutea, Viola cornuta, Viola altaica ap.). První hybridní macešky byly vyšlechtěny na počátku 18. století v Anglii, nyní jsou pěstovány v bezpočtu kultivarů po celém světě.
Ekologie: Velmi odolná rostlina, množí se výhradně semenem. Vyžaduje oslunění a kyprou půdu bohatou na živiny. Kvete nejčastěji na jaře (od března do června), ale může kvést až do listopadu. Pro jarní kvetení se provádí výsev v červnu a v červenci, pro podzimní kvetení se sází brzy na jaře.
Popis: Jednoleté, ozimé či dvouleté byliny, 15–20(–30) cm vysoké. Listy s řapíky kratšími než čepel; čepel vejčitá až podlouhlá, nejčastěji (4–)5–6(–7) cm dlouhá, oddáleně vroubkovaně pilovitá, tupá až zaokrouhlená; palisty velké, cca 3–5 cm dlouhé, hrubě zubaté nebo nepravidelně peřenoklané až peřenodílné. Kališní lístky až 2,5 cm dlouhé a 0,5 cm široké, s velkými přívěsky; koruna (3–)4,5–6(–8) cm vysoká, nejrůznějších barev, velmi často sametového vzhledu; ostruha obvykle kratší než kališní přívěsky. Tobolky velké, vejcovité, tupě trojhranné.
Fotografováno dne 28. 4. 2012 (Praha, Karlovo náměstí).