Syn.: Ranunculus angulatus C. Presl, Ranunculus mediterraneus Griseb. ex Schur, Ranunculus parvulus L., Ranunculus philonotis Ehrh., Ranunculus pseudobulbosus Schur
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Roste na většině území Evropy včetně Británie, na severu zasahuje do Skandinávie, na východě na jih Ukrajiny a na Krym. Dále roste v severní Africe a v Gruzii, jako nepůvodní se objevuje v Severní Americe (především jihovýchod USA, ale i pacifické pobřeží), na Novém Zélandě a v jihovýchodní Austrálii a Tasmánii.
U nás se vyskytuje vzácně, od nížin do pahorkatin.
Ekologie: Roste na pastvinách, na vlhkých místech v polích, příkopech, na obnažených dnech, na sešlapávaných místech. Kvete od května do září.
Popis: Jednoleté, na bázi hlízovitě neztlustlé byliny s lodyhami přímými, vysokými 10–40 cm, od spodu bohatě větvenými, olysalými nebo roztroušeně dlouze chlupatými a u přízemní růžice odstále chlupatými. Listy jsou v obrysu trojúhelníkovité, trojdílné až trojsečné, listové úkrojky jsou trojlaločné až trojklané; horní lodyžní listy jsou přisedlé, ostatní jsou řapíkaté, listy i s řapíky jsou chlupaté. Květy jsou četné, rozlišené na kalich a korunu, kališní lístky jsou vejčité, zašpičatělé, nazpět ohnuté a ke květní stopce přitisklé. Korunní lístky jsou vejčité, citronové žluté, lysé, lesklé. Nažky jsou okrouhle vejcovité, zploštělé, hladké nebo hrbolkaté, s úzkým světlým lemem.
Záměny: Z našich pryskyřníků jsou v zásadě podobné dva, pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), který má kališní lístky přitisklé ke korunním a vytváří výběžky. Podobnější pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus) se nejlépe odliší tvorbou hlízovitě rozšířené báze.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu ČR (2012) je uveden ve dvou poddruzích, jejichž hodnota je ovšem sporná, Ranunculus sardous subsp. sardous je veden jako silně ohrožený (C2t), Ranunculus sardous subsp. xatardii jako taxon nedostatečně prozkoumaný (C4b).
Fotografováno dne 29. 5. 2016 (Česko, Čechy, Skalná).