Syn.: Viola papillaris Boiss. et Hohen.
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Hyrkánský endemit, vyskytuje se pouze v severním Íránu, v provinciích Gílán a Mázandarán, v západní části pohoří Elborz. Kromě nominátní variety jsou rozlišovány ještě variety Viola spathulata var. delirensis a var. latifolia.
Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých svazích, ve štěrinách skal se severní orientací, v nadmořských výškách zhruba od 2100 až do 3400 m.
Popis: Vytrvalá bylina, bezlodyžná, jen 5–10 cm vysoká. Listy jsou řapíkaté, kopinaté až kopisťovité, 1–2 cm dlouhé, na bázi klínovité, celokrajné, jemně papilnaté; palisty jsou krátké, kopinaté. Květy jsou jednotlivé, květní stopka přesahuje listy, je řídce a krátce chlupatá, někdy červeně naběhlá; kališní lístky jsou kopinaté, špičaté, korunní lístky jsou světle fialové, při bázi je jejich odstín temnější, ventrální lístek je celý tmavší, ostruha je jen krátká, nafialovělá. Plodem je lysá tobolka.
Využití: V kultuře se objevuje jen ojediněle, je to rostlina značně choulostivá, při pěstování vyžaduje specifické podmínky.
Fotografováno dne 16. 4. 2011 (Česko, Morava, Brno, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity).