Syn.: Erpetion reniforme Sweet, Viola hederacea f. reniformis (Sweet) Siebert et Voss, Viola reniformis (Sweet) Endl.
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Australská violka, objevuje se v australských státech Queensland a New South Wales, sekundární výskyt byl zaznamenán i ve východní Victorii, na Novém Zélandu i v jižní Africe.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci a na vřesovištích v pobřežním pásmu, v mokřinách i lesních lemech.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, krátkou, lysou nebo chlupatou, vytvářející stolony. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou řapíkaté, čepel je ledvinitá až skoro okrouhlá, (12–)18–25(–35) mm dlouhá a (20–)30–45(–65) mm široká, na bázi srdčitá, celokrajná nebo vroubkovaná až zubatá, lysá. Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách až 15 cm dlouhých, kališní lístky jsou 4–5 mm dlouhé, korunní lístky jsou ve středu fialové, po okraji bílé, anteriorní je široce eliptický až vejčitý, až 10 mm dlouhý a 8 mm široký, nejširší v prostřední třetině, obvykle vykrojený, postranní lístky jsou odstálé, až 12 mm dlouhé, stočené, bradaté, dorsální lístky jsou vejčité až obvejčité, vzpřímené až silně dozadu zahnuté. Plodem je vejcovitá tobolka.
Záměny: Představovaný druh se odlišuje od violky břečťanovité (Viola hederacea) široce eliptickým anteriorním korunním lístkem (V. hederacea jej má spíše obvejčitý), ale především odlišným tvarem listů, V. banksii je má víceméně okrouhlé s hlubokým a úzkým srdčitým zářezem, u V. hederacea jsou obvykle na bázi uťaté, eventuálně široce klínovité.
Využití: Violka Banksova se poměrně často pěstuje i v evropských zahradách, v chladnějších částech starého kontinentu je však spíše součástí inventářů skleníků botanických zahrad, pěstuje se rovněž jako letnička. V drtivé většině případů je však prezentována pod nepatřičným jménem Viola hederacea.
Fotografováno ve dnech 26. 7. 2018 (Německo, Berlín, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin) a 11. 9. 2019 (Rakousko, Vídeň, Botanischer Garten der Universität Wien).
Literatura:
Kevin R. Thiele; Suzanne M. Prober (2003): New species and a new hybrid in the Viola hederacea species complex, with notes on Viola hederacea Labill. In: Muelleria 18: 7–25.