Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky, kde roste ve střední části Chile v regionech O’Higgins, Maule a Ñuble, také v sousední Argentině v provinciích Mendoza, Neuquén, Rio Negro a Chubut.
Ekologie: Provází vegetaci kamenitých svahů a horských trávníků na mělké půdě, v nadmořské výšce 900–3300 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatou, často zkrácenou lodyhou a růžicovitě uspořádanými listy, dorůstá výšky 5–15 cm. Listy jsou střídavé, uspořádané do velmi husté, netřesk připomínající růžice, někdy jsou na bázi poněkud prodloužené lodyhy poněkud řidší; čepel listů je kopinatá, obkopinatá až kopisťovitá, lysá, na okraji chrupavčitě lemovaná. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů, jsou souměrné, maceškovité (4 korunní lístky směřují nahoru a 1 dolů), asi 1,5 cm široké; kališní lístky jsou volné; korunní lístky jsou bledě modrofialové až růžovofialové, vzácně bělavé, jemně tmavě žilkované, v ústí žluté, dolní a postranní korunní lístky jsou zřetelně chlupaté, ostruha je krátká, zahnutá; tyčinek je 5, s přisedlými prašníky; semeník je svrchní. Plodem je tobolka.
Poznámka: Zřejmě nejběžnější andská violka s hustými růžicemi listů; podobných typů se zde vyskytuje asi osm druhů; do této skupiny patří také Viola sacculus.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 8. 2. 2019 (Chile, Parque nacional Conguillío, svahy vulkánu Sierra Nevada).