Syn.: Erpetion cymbalariae DC. ex Sweet, Erpetion hederaceum (Labill.) Sweet, Viola reniformis R. Br. ex Ging.
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Popis: Vyskytuje se v jihovýchodní Austrálii (od východního Queenslandu po jihovýchod Jižní Austrálie) a na Tasmánii.
Ekologie: Roste na středně vlhkých až suchých stanovištích, v lesních lemech a v křovinách, v pásmu od mořského pobřeží až do subalpínského stupně. Kvete od října do ledna.
Popis: Vytrvalá bylina vytvářející stolony, lysá nebo chlupatá. Listy jsou dlouze řapíkaté, ledvinovité až téměř polookrouhlé, 5–35 mm dlouhé a 5–50 mm široké, na bázi uťaté nebo klínovité, celokrajné nebo zubaté, na vrcholu tupé; palisty jsou čárkovité, 2–8 mm dlouhé; květní stopka je (3–)6–17 cm dlouhá, převyšující listy, kališní lístky jsou kopinaté, 3–6 mm dlouhé, špičaté, korunní lístky jsou 7–10 mm dlouhé, dvoubarevné, bílé a nafialovělé, anteriorní lístek je klínovitý až obvejčitý, 8–10(–12) mm dlouhý, nejširší v distální třetině, obvykle vykrojený. Plodem je vejcovitá tobolka, 4–6 mm dlouhá.
Záměny: Nezřídka je violka břečťanovitá zaměňována za violku Banksovu (Viola banksii), chybně určeny bývají rostliny dokonce i v řadě evropských botanických zahrad. Nejsnadněji lze oba druhy rozlišit podle tvaru listů, u V. hederacea jsou obvykle na bázi uťaté, eventuálně široce klínovité, V. banksii je má víceméně okrouhlé s hlubokým a úzkým srdčitým zářezem.
V mokřinách jihovýchodní Austrálie se rovněž vyskytuje podobná Viola eminens, jejíž listy jsou široce ledvinovité.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).