Syn.: Viola hossei W. Becker
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, vyskytuje se na jihu Číny (od jižního Jün-nanu přes Kuej-čou a Kuang-si až po ostrov Chaj-nan), ve Vietnamu, Thajsku, Barmě, Malajsii a na indonéských ostrovech Sumatra a Borneo.
Ekologie: Roste na stinných stanovištích v tropických lesích, v lesních lemech a na březích vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2400 m.
Popis: Vytrvalá bezlodyžná bylina s oddenkem až 20 cm dlouhým a stolony 15–20(–40) cm dlouhými, lysými, vytvářejícími adventivní kořeny. Řapíky jsou 2–9 cm dlouhé, čepel je podlouhle vejčitá, 2–5(–7) cm dlouhá a 1,5–3(–4) cm široká, na bázi hluboce srdčitá, po okraji vroubkovaně pilovitá, na vrcholu špičatá až zašpičatělá, zelená, po obou stranách lysá nebo jen řídce chlupatá, někdy na líci i nachově naběhlá; palisty jsou čárkovité, 7–15 mm dlouhé, hnědé, po okraji třásnité. Květy jsou nafialovělé až nachové nebo bílé, s tmavějšími žilkami; kališní lístky jsou úzce kopinaté, 5–6 mm dlouhé, špičaté, korunní lístky jsou podlouhle vejčité, 7–10 mm dlouhé a asi 3 mm široké, postranní lístky jsou lysé, ostruha je jen 1,5 mm dlouhá. Plodem je elipsoidní tobolka, 5–7(–11) mm dlouhá, hnědá.
Záměny: V jihovýchodní Asii lze tuto violku zaměnit především s druhy Viola curvistylis a Viola pilosa – oba tyto druhy mají postranní korunní lístky při bázi zřetelně chlupaté, chlupatější jsou i jejich listy. Jihočínská Viola austrosinensis má zase spodní korunní lístek výrazněji špičatý a listy kožovité, rovněž čínská Viola davidii má listy na vrcholu zaokrouhlené a květy spíš bílé.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 6. 3. 2013 (Indonésie, Sumatra, okolí jezera Toba).