VIOLA THYMIFOLIA Britton – violka / fialka

Syn.: Viola weddellii W. Becker
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola thymifolia

Rozšíření: Druh s nevelkým areálem v Andách ve střední a jižní části Peru a v severní Bolívii v provincii La Paz.

Ekologie: Provází kamenitá a travnatá místa v nadmořské výšce 3000–3500 m.

Viola thymifolia

Popis: Nizoučká vytrvalá bylina s hustě olistěnými plazivými lodyhami, 2–6 cm dlouhými. Listy jsou střídavé, vejčité až téměř okrouhlé, 3–5 mm dlouhé a stejně tak široké, lysé, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na okraji s 2–3(–4) mělkými vroubky; řapík je asi 2 mm dlouhý. Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů; květní stopky jsou 1,5–2 cm dlouhé; kališní lístky jsou kopinaté, na vrcholu tupé; koruna je asi 1 cm dlouhá, fialová, ostruha je krátká; tyčinek je 5, s přisedlými prašníky; jednopouzdrý semeník srůstá ze 3 plodolistů. Plodem je tobolka.

Poznámka: Jeden z „konvenčních“ druhů andských fialek; v jihoamerickém vysokohoří jsou zastoupeny i růžicovitými druhy, které reprezentuje např. Viola sacculus.

Viola thymifolia
Viola thymifolia

Fotografovala Jana Grulichová, dne 19. 10. 2015 (Peru, prov. Cuzco, Parque Nacional del Manu, Acjanaco).