VIOLA DELPHINANTHA Boiss. – violka / fialka

Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola delphinantha

Rozšíření: Řecko (pohoří Chelmos, Olympos a Falakro, izolovaná hora Athos) a Bulharsko (pohoří Slavjanka).

Ekologie: Chasmofyt osídlující trhliny vápencových stěn se severní a severovýchodní expozicí v pásmu od 950 do 1700 m n. m. Preferuje kaňony s vyšší vzdušnou vlhkostí. Roste spolu se Saxifraga ferdinandi-coburgii a Ceterach officinarum. Kvete od května do července.

Viola delphinantha

Popis: Polokeř vysoký 5–10(–30) cm, lodyhy jsou přímé, někdy červeně naběhlé, na bázi dřevnaté, chudě olistěné. Šedozelené listy jsou přisedlé, čárkovité až úzce kopinaté, v přeslenech. Na tenkých květních stopkách jsou šeříkově růžové až růžovočervené květy, bělavé uprostřed, ostruhy jsou 16–18(–30) mm dlouhé, trubkovité, srpovitě prohnuté. Zralý semeník tlakem sesychání vymršťuje semena do okolí.

Ohrožení a ochrana: Vzácný endemický druh, chráněný zákonem v Bulharsku, uvedený též v seznamu přísně chráněných druhů Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a ve Směrnici o stanovištích (92/43/EHS).

Poznámka: Jedná se o přísně chráněný druh, obchod s ním je v řadě zemí Evropy nelegální. Rostlina je kultivovatelná, v kultuře se však objevuje jen zřídka. Semeno vytváří i v kultuře.

Viola delphinantha
Viola delphinantha

Fotografováno v červenci 2009 (Bulharsko, Slavjanka).