Syn.: Culcitium nivale Kunth
Čeleď: Asteraceae Bercht. et C. Presl – hvězdnicovité
Senecio nivalis
Rozšíření: Vysokohorský druh, pravděpodobně roste v Andách v Ekvádoru (odkud byl popsán) a v Peru.
Ekologie: Vyskytuje se ve formacích páramo, superpáramo a puna ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 3500 m.
Senecio nivalis
Popis: Vytrvalá, hustě bíle vlnatě chlupatá bylina s růžicí listů; lodyha je přímá, vysoká 30–120 cm. Listy v přízemní růžici jsou úzce obkopinaté, oboustranně hustě bíle vlnaté, celokrajné, podvinuté, na vrcholu špičaté nebo tupé; lodyžní listy jsou čárkovité, rovněž bělovlnaté. Úbory vyrůstají po jednom na konci lodyhy, jsou nicí, dorůstají asi 6 cm v průměru; zákrov je polokulovitý, víceřadý, zákrovní listeny jsou čárkovité, na okraji hustě vlnaté; jazykovité květy chybějí; trubkovitých květů je větší počet, jsou oboupohlavné, žluté až červenavé. Nažky jsou vejcovité; chmýr je početný, bílý.
Poznámka: Klasifikace jihoamerických starčků je dosti problémová: jejich morfologické znaky příliš nesouhlasí s výsledky molekulárně biologických metod. To je důvodem, proč zde zatím preferujeme širší pojetí rodu Senecio.
V některých mezinárodních botanických databázích došlo u tohoto druhu ke speciálnímu problému: byl totiž synonymizován s druhem Delilia biflora, který však patří do tribu Heliantheae. Zdá se, že pro takovou synonymizaci není žádný zřetelný důvod: z originálního popisu neplyne, že by jméno bylo invalidní a typová položka ve všem velmi dobře odpovídá protologu. Tato chyba se šíří internetem jako lavina, navíc identickou a totálně nesmyslnou synonymizaci lze v databázích najít i u druhu Cirsium nivale. Bůh nás ochraňuj před nekritickými botanickými databázemi.
Senecio nivalis
Senecio nivalis
Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 3. 2014 (Ekvádor, Chimborazo). Za pomoc s determinací děkuji Petru Sklenářovi.