Kdysi významná šumavská obec Zhůří (okres Klatovy) nepřečkala důsledky druhé světové války a zůstavila po sobě skupinu památných stromů, jejichž šumící listí nikterak nepřipomíná bývalý ruch. Dojem opuštěnosti kazí pouze novodobé artefakty: kaplička, užitečná jako přístřeší za deště, a vkusný pomník deseti padlých amerických vojáků. Co však místo ztrácí na zabydlenosti, bohatě dohání přírodou. Vždyť údolí Křemelné přibližně od bývalého Zhůří až k rudské silnici, kde navazuje přírodní rezervace Prameniště, je přírodovědně velmi zajímavé. Část ohraničená silnicí na levém břehu Křemelné je součástí Národního parku Šumava, částečně dokonce jako I. zóna národního parku, navazující části nad silnicí jsou součástí maloplošných chráněných území Zhůřská hnízdiště a Zhůřská pláň.
Jen mírně svažité údolí říčky Křemelné se zde vyznačuje určitou ponurou krásou a širokodechou velkolepostí, typické šumavské hvozdy se pozvolna rozpouštějí do nízkých trávníků střídaných mokřinami, uprostřed se zvlněnou stuhou samotné říčky. Na chudších půdách najdeme pěkné ukázky nízkostébelných trávníků s řadou mizejících druhů. Najít zde můžeme např. kopretiny, kontryhely, zvonky (Campanula patula, C. rotundifolia), vřes obecný (Calluna vulgaris), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), chlupáčky (Pilosella officinarum, Pilosella aurantiaca, Pilosella lactucella), jetely (Trifolium repens, T. aureum, T. pratense, T. spadiceum).
Objevíme tu i vítod obecný (Polygala vulgaris), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), hrachor luční (Lathyrus pratensis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), rožec obecný luční (Cerastium holosteoides subsp. triviale), kokrhel menší (Rhinanthus minor), tomku vonnou (Anthoxanthum odoratum), smilku tuhou (Nardus stricta), brusinku (Vaccinium vitis-idaea), vlochyni (Vaccinium uliginosum) a též zavlečenou lupinu mnoholistou (Lupinus polyphyllus). Ze vzácnějších druhů je běžná prha chlumní (Arnica montana), lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum), místy rostou hojně kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) nebo všivec lesní (Pedicularis sylvatica), vzácně pak vratička měsíční (Botrychium lunaria). U cesty najdeme prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Významně jsou též zastoupeny mechorosty.
Na vlhčích místech rostou vyšší traviny, dále pcháče (Cirsium heterophyllum, C. palustre), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), kohoutek luční (Silene flos-cuculi), střídané hustými porosty ostřice třeslicovité (Carex brizoides). V místech s vyšší hladinou spodní vody rostou např. ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (C. rostrata), ostřice ježatá (C. echinata), ostřice šedavá (C. canescens), ostřice prosová (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), zábělník bahenní (Comarum palustre), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), ze zavlečenců pak kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus). Cenná jsou též rašeliniště s druhy jako jsou violka bahenní (Viola palustris), sítina niťovitá (Juncus filiformis), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) nebo ostřice blešní (C. pulicaris). Zde najdeme i velmi vzácné druhy: ostřici dvoudomou (Carex dioica) nebo suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile). Místy roste hojně všivec bahenní (Pedicularis palustris), jejž lze spatřit přímo z turistické cesty, a to dokonce jedince více než půl metru vysoké. Určitou raritou je výskyt velmi vzácné vrby černající (Salix myrsinifolia).
Fotografováno dne 20. 6. 2015.